Krasová a pseudokrasové území Sudet

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území Sudet lemuje v širokém pásu sv. hranici České republiky ze Šluknovského výběžku na západě až po Mikulovice ve Slezsku na východě. Roztroušené krasové i pseudokrasové jevy jsou zde v pestrém geologickém podkladu zastoupeny v reprezentativní paritě.

Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje s větší částí podsoustav Západních, Středních a Východních Sudet (Krkonošsko-jesenická soustava) a zahrnuje Šluknovskou a Frýdlantskou pahorkatinu, Žitavskou pánev, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory se severní částí Podorlické pahorkatiny, Kladskou kotlinu, Králický Sněžník a Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu, Hanušovickou vrchovinu, západní část Zlatohorské vrchoviny; převážnou část Hrubého Jeseníku a severní část Zábřežské vrchoviny.

Geologicky tento celek tvoří pestrá mozaika horninových masivů krystalinika, hlubinných magmatitů, více či méně metamorfovaných hornin paleozoika, sedimentů permokarbonských pánví i platformních sedimentů české křídové pánve, vcelku složité geologické a tektonické stavby a vývoje. Celek spadá do geologické oblasti lugické a do silesika oblasti moravskoslezské Českého masivu. Od západu k východu jsou to v lugické oblasti granodiority lužického plutonu, ruly, svory, fylity, břidlice a karbonáty krkonošsko-jizerského krystalinika, granitoidy krkonošsko-jizerského plutonu, pískovce, slepence a vulkanity podkrkonošské svrchnopaleozoické pánve a sousední pánve dolnoslezské, v nichž vychází i pískovce a slepence spodního triasu, dále jsou to pískovce a slepence české křídové pánve a konečně ruly, svory a fylity orlicko-kladského, novoměstského, staroměstského a zábřežského krystalinika, mezi nimiž jsou také vrstvy a tělesa karbonátů, převážně krystalických vápenců (mramorů). Na východě za ramzovským nasunutím navazuje na krystalické masivy lugické oblasti silesikum oblasti moravskoslezské. Tvoří jej metamorfované horniny, zejména ruly, svory, fylity, kvarcity, amfibolity a krystalické vápence.

Kras v této soustavě provází většinu karbonátových poloh krkonošsko-jizerského krystalinika v Ještědsko-kozákovském hřbetu, Krkonošském podhůří a Krkonoších, kde jsou jeskyně a menší krasové hydrologické systémy vázány na poměrně malá, až nepatrná tělesa krystalických vápenců a vápnitých dolomitů (největší jsou Bozkovské dolomitové jeskyně). V orlicko-kladském a staroměstském krystaliniku v masivu Králického Sněžníku a v Rychlebských horách je kras v krystalických vápencích prostoupen podzemními hydrologickými systémy, přecházejícími do Polska. Zkrasovělé jsou i krystalické vápence silesika, zejména v pásmu Branné, kde jsou největšími jeskynními systémy Jeskyně Na Pomezí a v Supíkovické pahorkatině Jeskyně Na Špičáku.

Pseudokrasové jeskyně v této soustavě vznikly převážně v pískovcích české křídové pánve, kde provází zejména morfologicky výrazné okraje pískovcových kuest a pískovcová skalní města. Většinou se jedná o puklinové, rozsedlinové, vrstevní a kombinované jeskyně, množství výklenkových jeskyní a ve srázech a roklích i jeskyně blokové. Nejvíce jich je a největších rozměrů dosahují v Broumovské vrchovině. Drobné sluje se vyskytují také v granitech, metamorfitech krystalinika a svrchnopaleozoických sedimentech.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Sudet (160) je dále členěn na jednotky:
     161 Krasová a pseudokrasová území Šluknovského výběžku
     162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet s krasovými oblastmi:
            K162 45 Kras západní části Ještědského hřbetu
            K162 46 Kras východní části Ještědského hřbetu
            K162 47 Kras Jizerských hor
            K162 48 Kras podkrkonošského svrchního paleozoika
            K162 50 Kras povodí Kamenice a Železnobrodska
            K162 51 Kras povodí horní Jizery
            K162 52 Kras povodí horního Labe
            K162 53 Kras povodí horní Úpy
            K162 54 Kras Orlických hor
     163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet s krasovými oblastmi:
            K163 29 Kras Supíkovické a Žulovské pahorkatiny
            K163 30 Kras Králického Sněžníku
            K163 31 Kras Travenské hornatiny u Javorníku
            K163 32 Kras pásma Branné
            K163 33 Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova
     164 Krasová a pseudokrasová území křídy vnitrosudetské deprese
     165 Krasová a pseudokrasová území křídy kladského prolomu v Kladské kotlině

V karsologickém celku je evidováno cca 200 krasových a něco přes 300 pseudokrasových jeskyní.

K největším krasovým jeskyním celku náleží především veřejnosti zpřístupněné jeskyně Na Pomezí a Bozkovské dolomitové s délkou přesahující 1 km chodeb. Dalšími významnými krasovými jeskyně jsou především Rasovna, Albeřická, Západní, Liščí díra, Na Špičáku, Roušarova, Tvarožné díry a Ponikelská. Jejich délka se pohybuje v rozmezí cca 250–650 m.

Největší pseudokrasové jeskyně, jejichž délka dosahuje 1 km a více jsou Teplická a Na Martínkovickém potoce. Dalšími významnými pseudokrasovými jeskyněmi jsou např. Plutonův chrám, Bloková chodba, Tundra a Dunivá propast, Pod Luciferem, Valhala a Řeřichová. Jejich délka se pohybuje od cca 200–600 m.

HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasové území Sudet, s. 305-306. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---