Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 160

Krasová a pseudokrasové území Sudet

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území Sudet lemuje v širokém pásu sv. hranici České republiky ze Šluknovského výběžku na západě až po Mikulovice ve Slezsku na východě. Roztroušené krasové i pseudokrasové jevy jsou zde v pestrém geologickém podkladu zastoupeny v reprezentativní paritě.

Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje s větší částí podsoustav Západních, Středních a Východních Sudet (Krkonošsko-jesenická soustava) a zahrnuje Šluknovskou a Frýdlantskou pahorkatinu, Žitavskou pánev, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory se severní částí Podorlické pahorkatiny, Kladskou kotlinu, Králický Sněžník a Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu, Hanušovickou vrchovinu, západní část Zlatohorské vrchoviny; převážnou část Hrubého Jeseníku a severní část Zábřežské vrchoviny.

Geologicky tento celek tvoří pestrá mozaika horninových masivů krystalinika, hlubinných magmatitů, více či méně metamorfovaných hornin paleozoika, sedimentů permokarbonských pánví i platformních sedimentů české křídové pánve, vcelku složité geologické a tektonické stavby a vývoje. Celek spadá do geologické oblasti lugické a do silesika oblasti moravskoslezské Českého masivu. Od západu k východu jsou to v lugické oblasti granodiority lužického plutonu, ruly, svory, fylity, břidlice a karbonáty krkonošsko-jizerského krystalinika, granitoidy krkonošsko-jizerského plutonu, pískovce, slepence a vulkanity podkrkonošské svrchnopaleozoické pánve a sousední pánve dolnoslezské, v nichž vychází i pískovce a slepence spodního triasu, dále jsou to pískovce a slepence české křídové pánve a konečně ruly, svory a fylity orlicko-kladského, novoměstského, staroměstského a zábřežského krystalinika, mezi nimiž jsou také vrstvy a tělesa karbonátů, převážně krystalických vápenců (mramorů). Na východě za ramzovským nasunutím navazuje na krystalické masivy lugické oblasti silesikum oblasti moravskoslezské. Tvoří jej metamorfované horniny, zejména ruly, svory, fylity, kvarcity, amfibolity a krystalické vápence.

Kras v této soustavě provází většinu karbonátových poloh krkonošsko-jizerského krystalinika v Ještědsko-kozákovském hřbetu, Krkonošském podhůří a Krkonoších, kde jsou jeskyně a menší krasové hydrologické systémy vázány na poměrně malá, až nepatrná tělesa krystalických vápenců a vápnitých dolomitů (největší jsou Bozkovské dolomitové jeskyně). V orlicko-kladském a staroměstském krystaliniku v masivu Králického Sněžníku a v Rychlebských horách je kras v krystalických vápencích prostoupen podzemními hydrologickými systémy, přecházejícími do Polska. Zkrasovělé jsou i krystalické vápence silesika, zejména v pásmu Branné, kde jsou největšími jeskynními systémy Jeskyně Na Pomezí a v Supíkovické pahorkatině Jeskyně Na Špičáku.

Pseudokrasové jeskyně v této soustavě vznikly převážně v pískovcích české křídové pánve, kde provází zejména morfologicky výrazné okraje pískovcových kuest a pískovcová skalní města. Většinou se jedná o puklinové, rozsedlinové, vrstevní a kombinované jeskyně, množství výklenkových jeskyní a ve srázech a roklích i jeskyně blokové. Nejvíce jich je a největších rozměrů dosahují v Broumovské vrchovině. Drobné sluje se vyskytují také v granitech, metamorfitech krystalinika a svrchnopaleozoických sedimentech.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Sudet (160) je dále členěn na jednotky:
     161 Krasová a pseudokrasová území Šluknovského výběžku
     162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet s krasovými oblastmi:
            K162 45 Kras západní části Ještědského hřbetu
            K162 46 Kras východní části Ještědského hřbetu
            K162 47 Kras Jizerských hor
            K162 48 Kras podkrkonošského svrchního paleozoika
            K162 50 Kras povodí Kamenice a Železnobrodska
            K162 51 Kras povodí horní Jizery
            K162 52 Kras povodí horního Labe
            K162 53 Kras povodí horní Úpy
            K162 54 Kras Orlických hor
     163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet s krasovými oblastmi:
            K163 29 Kras Supíkovické a Žulovské pahorkatiny
            K163 30 Kras Králického Sněžníku
            K163 31 Kras Travenské hornatiny u Javorníku
            K163 32 Kras pásma Branné
            K163 33 Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova
     164 Krasová a pseudokrasová území křídy vnitrosudetské deprese
     165 Krasová a pseudokrasová území křídy kladského prolomu v Kladské kotlině

V karsologickém celku je evidováno cca 200 krasových a něco přes 300 pseudokrasových jeskyní.

K největším krasovým jeskyním celku náleží především veřejnosti zpřístupněné jeskyně Na Pomezí a Bozkovské dolomitové s délkou přesahující 1 km chodeb. Dalšími významnými krasovými jeskyně jsou především Rasovna, Albeřická, Západní, Liščí díra, Na Špičáku, Roušarova, Tvarožné díry a Ponikelská. Jejich délka se pohybuje v rozmezí cca 250–650 m.

Největší pseudokrasové jeskyně, jejichž délka dosahuje 1 km a více jsou Teplická a Na Martínkovickém potoce. Dalšími významnými pseudokrasovými jeskyněmi jsou např. Plutonův chrám, Bloková chodba, Tundra a Dunivá propast, Pod Luciferem, Valhala a Řeřichová. Jejich délka se pohybuje od cca 200–600 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasové území Sudet, s. 305-306. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.