Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.
Celek krasových a pseudokrasových území Sudet lemuje v širokém pásu sv. hranici České republiky ze Šluknovského výběžku na západě až po Mikulovice ve Slezsku na východě. Roztroušené krasové i pseudokrasové jevy jsou zde v pestrém geologickém podkladu zastoupeny v reprezentativní paritě.
Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje s větší částí podsoustav Západních, Středních a Východních Sudet (Krkonošsko-jesenická soustava) a zahrnuje Šluknovskou a Frýdlantskou pahorkatinu, Žitavskou pánev, Jizerské hory, Krkonoše a Krkonošské podhůří, Ještědsko-kozákovský hřbet, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory se severní částí Podorlické pahorkatiny, Kladskou kotlinu, Králický Sněžník a Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu, Hanušovickou vrchovinu, západní část Zlatohorské vrchoviny; převážnou část Hrubého Jeseníku a severní část Zábřežské vrchoviny.
Geologicky tento celek tvoří pestrá mozaika horninových masivů krystalinika, hlubinných magmatitů, více či méně metamorfovaných hornin paleozoika, sedimentů permokarbonských pánví i platformních sedimentů české křídové pánve, vcelku složité geologické a tektonické stavby a vývoje. Celek spadá do geologické oblasti lugické a do silesika oblasti moravskoslezské Českého masivu. Od západu k východu jsou to v lugické oblasti granodiority lužického plutonu, ruly, svory, fylity, břidlice a karbonáty krkonošsko-jizerského krystalinika, granitoidy krkonošsko-jizerského plutonu, pískovce, slepence a vulkanity podkrkonošské svrchnopaleozoické pánve a sousední pánve dolnoslezské, v nichž vychází i pískovce a slepence spodního triasu, dále jsou to pískovce a slepence české křídové pánve a konečně ruly, svory a fylity orlicko-kladského, novoměstského, staroměstského a zábřežského krystalinika, mezi nimiž jsou také vrstvy a tělesa karbonátů, převážně krystalických vápenců (mramorů). Na východě za ramzovským nasunutím navazuje na krystalické masivy lugické oblasti silesikum oblasti moravskoslezské. Tvoří jej metamorfované horniny, zejména ruly, svory, fylity, kvarcity, amfibolity a krystalické vápence.
Kras v této soustavě provází většinu karbonátových poloh krkonošsko-jizerského krystalinika v Ještědsko-kozákovském hřbetu, Krkonošském podhůří a Krkonoších, kde jsou jeskyně a menší krasové hydrologické systémy vázány na poměrně malá, až nepatrná tělesa krystalických vápenců a vápnitých dolomitů (největší jsou Bozkovské dolomitové jeskyně). V orlicko-kladském a staroměstském krystaliniku v masivu Králického Sněžníku a v Rychlebských horách je kras v krystalických vápencích prostoupen podzemními hydrologickými systémy, přecházejícími do Polska. Zkrasovělé jsou i krystalické vápence silesika, zejména v pásmu Branné, kde jsou největšími jeskynními systémy Jeskyně Na Pomezí a v Supíkovické pahorkatině Jeskyně Na Špičáku.
Pseudokrasové jeskyně v této soustavě vznikly převážně v pískovcích české křídové pánve, kde provází zejména morfologicky výrazné okraje pískovcových kuest a pískovcová skalní města. Většinou se jedná o puklinové, rozsedlinové, vrstevní a kombinované jeskyně, množství výklenkových jeskyní a ve srázech a roklích i jeskyně blokové. Nejvíce jich je a největších rozměrů dosahují v Broumovské vrchovině. Drobné sluje se vyskytují také v granitech, metamorfitech krystalinika a svrchnopaleozoických sedimentech.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Sudet
(160) je dále členěn na jednotky:
161 Krasová a pseudokrasová území
Šluknovského výběžku
162 Krasová a pseudokrasová území Západních
Sudet s krasovými oblastmi:
K162 45 Kras
západní části Ještědského hřbetu
K162 46 Kras
východní části Ještědského hřbetu
K162 47 Kras
Jizerských hor
K162 48 Kras
podkrkonošského svrchního paleozoika
K162 50 Kras
povodí Kamenice a Železnobrodska
K162 51 Kras
povodí horní Jizery
K162 52 Kras
povodí horního Labe
K162 53 Kras
povodí horní Úpy
K162 54 Kras
Orlických hor
163 Krasová a pseudokrasová území
Východních Sudet s krasovými oblastmi:
K163 29 Kras
Supíkovické a Žulovské pahorkatiny
K163 30 Kras
Králického Sněžníku
K163 31 Kras
Travenské hornatiny u Javorníku
K163 32 Kras
pásma Branné
K163 33 Kras
Úsovské vrchoviny u Vitošova
164 Krasová a pseudokrasová území křídy
vnitrosudetské deprese
165 Krasová a pseudokrasová území křídy
kladského prolomu v Kladské kotlině
V karsologickém celku je evidováno cca 200 krasových a něco přes 300 pseudokrasových jeskyní.
K největším krasovým jeskyním celku náleží především veřejnosti zpřístupněné jeskyně Na Pomezí a Bozkovské dolomitové s délkou přesahující 1 km chodeb. Dalšími významnými krasovými jeskyně jsou především Rasovna, Albeřická, Západní, Liščí díra, Na Špičáku, Roušarova, Tvarožné díry a Ponikelská. Jejich délka se pohybuje v rozmezí cca 250–650 m.
Největší pseudokrasové jeskyně, jejichž délka dosahuje 1 km a více jsou Teplická a Na Martínkovickém potoce. Dalšími významnými pseudokrasovými jeskyněmi jsou např. Plutonův chrám, Bloková chodba, Tundra a Dunivá propast, Pod Luciferem, Valhala a Řeřichová. Jejich délka se pohybuje od cca 200–600 m.
HROMAS,
J. (2009). Krasová a pseudokrasové území Sudet, s. 305-306. In: HROMAS, J.
(ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.