Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K16251

Kras povodí horní Jizery

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet.

Kras povodí horní Jizery je vázán na izolované ostrovy karbonátových hornin ve Vysocké hornatině (součásti Železnobrodské vrchoviny Krkonošského podhůří), v povodí horního toku řeky Jizery zhruba severně od Jilemnice.

Karbonáty vystupují v metamorfovaných horninách železnobrodského a krkonošského úseku krkonošsko-jizerského krystalinika. Tvoří několik větších těles (Poniklá, Rokytnice) a řadu menších útržků. Výchozy sledují dva paralelní pruhy směru V–Z. V okolí Rokytnice nad Jizerou tvoří krystalické vápence spolu s erlany pruh obklopený ordovickými kvarcity a grafitickými fylity dlouhý téměř 6 km. Táhne se z údolí Jizery u Pasek nad Jizerou střídavě po svazích údolí Rokytnického potoka až k Rokytnu. Jižnější výskyty začínají v údolí Jizery u Poniklé rozsáhlým tělesem dolomitických a křemitých vápenců v nadloží silurských grafitických fylitů. K východu pak pokračují menší čočky různě kvalitních krystalických vápenců a dolomitů, zastižené v Křižlicích, Horních Štěpanicích, Štěpanické Lhotě a Vítkovicích v Krkonoších. Karbonáty jsou proterozoického a silurského stáří.

Jeskyně se nacházejí zejména ve svazích hlubokých údolí řek Jizery, Jizerky a jejich přítoků. Ve většině případů je hlavní etapa jejich vývoje svázána právě s činností těchto toků. Z povrchových krasových jevů jsou zde dokumentovány poměrně veliké závrtové deprese v Poniklé a Křižlicích, propady, ponory povrchových toků a jejich vývěry. Objevy prvních jeskyní jsou spojeny s těžbou železné rudy v Poniklé. V záznamu Arnoštovského šichtmistra Hohnheisera z roku 1821 je zajímavá zpráva z dolu Martin (založeného v roce 1803), v níž uvádí „...na dole byly často objevovány dutiny velikosti světnic, z nichž mnohé byly pravděpodobně spojeny s povrchem...“. Lokalizace těchto zlikvidovaných dolů a dutin je však dnes velmi složitá, takže zmiňované jeskyně se doposud nepodařilo nalézt. Další jeskyně byly objeveny při těžbě vápenců v malých lomech počátkem 20. století (Poniklá, Vilémov, Štěpanice, Vítkovice). Výjimku představují jeskyně v Dolní Rokytnici, které ústí na povrch přirozenými vchody ve skalních stěnách.

První odborné informace o jeskyních přinesly průzkumy, provedené Krasovou sekcí Praha a Okresní správou krasových jeskyní Bozkov. Řadu drobných jeskyní popsali V. Pilous a J. Řehák. Systematickým průzkumem se zabývali místní jeskyňáři pod vedením J. Brauna (ZO ČSS 5–01 Bozkov). Výsledkem jejich práce jsou objevy nových prostor v řadě jeskyní (Ponikelská jeskyně, Rokytnická jeskyně) i objevy zcela nových systémů (Netopýří mlýn).

Evidováno je více jak 20 jeskyní. K nejvýznamnějším patří především Ponikelská, Rokytnická, Netopýří mlýn a U Brádlerů s délkou od cca 60 do 250 m.


OUHRABKA, V. (2009). Kras povodí horní Jizery, s. 316. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.