Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Kras a jeskyně / nej...v jeskyních

NEJDELŠÍ JESKYNĚ

34.900 m

Jeskynní soustava Amatérské jeskyně (viz č. 226 a 241), zahrnující Starou a Novou Amatérskou j., Punkevní j. s propastí Macochou a Výtokem Punkvy, j. Třináctku, j. Spirálku, j. Pikovou dámu a ponorovou j. Novou Rasovnu. Je rozsáhlým vícepatrovým systémem prostorných chodeb a dómů s mohutnými komíny a propasťovitými vstupy, aktivním průtočným, s řadou sifonů a polosifonů, s hojnými krápníkovými formami a erozními tvary. Je protékán od ponoru v Nové Rasovně potokem Bílá voda a od přítokového sifonu v tzv. Sloupské větvi Sloupským potokem, které se v ní spojují v Punkvu, jež následně protéká dnem propasti Macochy a vodními dómy Punkevních jeskyní do Vývěru Punkvy v Pustém žlebu. Aktuální celková délka činí 34.900 m a denivelace přes 110 m. Soustava leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

NEJHLUBŠÍ PROPAST

473,5 m

Hranická propast (viz č. 188) t. Macůška. Propast je významnou lokalitou geologickou, hydrologickou i historickou. Její jezero je nejhlubším přírodním jezerem v ČR. Leží v NPR Hůrka u Hranic. Propast typu light hole dosud neznámé hloubky je hydrotermálního původu, z větší části je zaplněna mineralizovanou slabou kyselkou o teplotě 14-16,5 °C (v hlubších partiích až 20 °C). Hloubka suché části je 69,5 m.

Poslední měření bylo provedeno 27. září 2016 ZO ČSS 7-02 Hranický kras:

Při vlastní akci Krzysztof Starnawski provedl natažení vodící – orientační šňůry z prostor Zubatice k restrikci Mikado do cca 200 m hloubky. Následovalo nainstalování kladek pro vodící kabel robota na hladině a v prostorách Zubatice v hloubce kolem 60-ti metrů, odkud už robot sestupoval sám Liftem I do restrikce Mikádo, řízený z hladiny Bartolomiejem Gryndou. Dále robot pokračoval podle „měřících“ šňůr umístěných v Liftu II Krzysztofem Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 m, kde operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval „pocitově“ do hloubky podél stěny k hladině jezera. Poslední měření hloubky Propasti se uskutečnilo dne 27. 9. 2016.

V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.

Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 473,5 m, (404+69,5), címž se stává nejhlubší zatopenou propastí na světě. Je ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. [zdroj ZO ČSS 7-02 Hranický kras]

NEJDELŠÍ PSEUDOKRASOVÁ JESKYNĚ

1.065 m

Teplická jeskyně (viz č. 597) je pseudokrasovou blokovou jeskyní v pískovcích České křídové pánve. Její délka činí 1.065 m. Leží v NPR Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko.

NEJHLUBŠÍ PSEUDOKRASOVÁ PROPAST

57,5 m

Kněhyňská j. (viz č. 623) t. Kněhyňská propast, je rozsedlinová pseudokrasová propast s členitým systémem puklinových chodeb a síní v křídových pískovcích flyšového pásma Západních Karpat v Moravskoslezských Beskydech. Její hloubka činí 57,5 m a celková délka chodeb 280 m. Leží v PP Kněhyňská jeskyně v CHKO Beskydy.

NEJDELŠÍ TRAVERTINOVÁ JESKYNĚ

30 m

Jeskyně Sv. Ivana (viz č. 50) pod kostelem a klášterem ve Sv. Janu pod Skalou (t. Ivanka) je uměle upravenou, původně přírodní dvousíňovou jeskyní vzniklou v holocénních travertinech. Je aktivní vývěrovou jeskyní, dříve údajně léčivého, krasového pramene zvaného Ivanka. Jeskyně sloužila jako poustevna sv. Ivana, později jako podzemní kostel (úprava zachována) a v jedné síni je klášterní krypta. Délka jeskyně činí 30 m. Jeskyně je významnou lokalitou geologickou (významný holocenní profil) a historickou. Leží v NPR Karlštejn v CHKO Český kras.

NEJDELŠÍ DOLOMITOVÁ JESKYNĚ

1040 m

Bozkovské dolomitové j. (viz č. 141) t. Stará a Nová Bozkovská j., je členitý systém chodeb a dómů s podzemními jezery a přepadovým vývěrem, s krápníkovými formami a s unikátní selektivní morfologií stěn a stropů. Vznikla převážně korozí v čočce vápnitých dolomitů uprostřed fylitů železnobrodského krystalinika v Železnobrodské vrchovině. Její celková délka činí 1040 m, z toho zpřístupněná trasa 350 m, denivelace je 43 m. Je významnou lokalitou geologickou a zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí) a má největší krasové podzemní jezero v Čechách. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Je navrhovanou NPP Bozkovské dolomitové jeskyně.

NEJDELŠÍ LEDOVÉ JESKYNĚ

Mezi následujícími třemi jeskyněmi lze těžko rozhodnout, kterou z nich kvalifikovat jako největší.

Jeskyně Naděje (viz č. 641), t. Ledová j., je puklinovou pseudokrasovou jeskyní, vzniklou v neovulkanitech (fonolit) České křídové pánve v Lužických horách. Její délka činí 30 m, hloubka 6 m. Zalednění je celoroční. Jeskyně je PP Naděje.

Ledové sluje u Vranova nad Dyjí (viz č. 513) představují celkem 14 pseudokrasových rozsedlinových, puklinových, suťových a kombinovaných propasťovitých jeskyní v bítešské ortorule, z nichž některé mají paledové mikroklima. Délka jeskyní dosahuje až přes 400 m a jejich hloubka až přes 30 m. Leží v NP Podyjí.

Jeskyně Piková dáma (viz č. 252) v Moravském krasu je propasťovitým systémem, jež je součástí soustavy Amatérské jeskyně. V jedné z větví jeskyně je Ledová chodba s téměř celoročním zaledněním, tedy s paledovou funkcí. Leží v PR Bílá voda v CHKO Moravský kras.

NEJVĚTŠÍ PODZEMNÍ PROSTORA (DÓM)

70 x 30 x 60 m

Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287). Dóm leží na podzemním řečišti Jedovnického potoka a má rozměry půdorysu 70x30 m a výšku 60 m. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ JESKYNĚ S ARAGONITOVÝMI FORMAMI

Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou jsou členitým systémem chodeb, dómů a komínů, korozního, převážně hydrotermálního původu. Díky své genezi na zóně minerálních pramenů se v nich vytvořily vedle u nás ojedinělých gejzírových stalagmitů také unikátní formy aragonitu - jehlicovité a krystalické tvary. Jeskyně má doposud výrony CO2 z nichž se vytváří podzemní plynová jezera. Celková délka jeskynního systému činí 1435 m, z toho zpříst. trasa cca 375 m, denivelace 55 m. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.

NEJMOHUTNĚJŠÍ PROPAST

Propast Macocha (viz č. 238) je mohutnou řícenou propastí typu light hole s jezírky a vodním tokem Punkvy na dně, se vstupy do Punkevních jeskyní a se sifony do Amatérské jeskyně. Její hloubka činí 138,7 m ke hladině jezírka, 187,6 m celkem (tj. na dno Spodního jezírka). Je významnou lokalitou geologickou, zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí včetně vodních), botanickou (endemické druhy rostlin) i historickou (historie speleologických výzkumů). Dno propasti je přístupno veřejnosti z Punkevních jeskyní Leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

NEJHLUBŠÍ KRASOVÉ JEZERO

473,5 m

V Hranické propasti (viz č. 188), zvané též Macůška nebo Propast, je v hloubce 69,5 m pod povrchem hladina krasového jezera dosud neznámé hloubky. Tvoří jej mineralizovaná kyselka o teplotě 14-16,5° C (ve větší hloubce až 20 °C). Poslední měření bylo provedeno 27. září 2016 ZO ČSS 7-02 Hranický kras, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 217 m sondu do hloubky 373 m. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky 225 m, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem.Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 473,5 m (404 + 69,5), což ji činí nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě.

V maximální dosažené hloubce 404 m musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.

V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. Leží v NPR Hůrka u Hranic.

NEJROZSÁHLEJŠÍ PLYNOVÁ JEZERA

Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou obsahují v některých hlouběji položených částech (na př. Gallašův dóm, Tunel, Jeskyně Smrti) koncentrace CO2, který se zde uvolňuje z přírodních výronů, vázaných na minerální prameny. Plyn tvoří v jeskyních plynová jezera s relativně proměnlivými koncentracemi až přes 80 %. Jeskyně o celkové délce 1435 m je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.

NEJDELŠÍ PODZEMNÍ VERTIKÁLA

153 m

Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287) v Moravském krasu je jedním z nejvyšších komínů tohoto systému, otevřeném na povrch umělým průkopem do závrtu u Rudic. Tak vznikla nejdelší vertikála v ČR o délce 153 m. Jeskyně leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ PODZEMNÍ TOK

přes 10 km

Podzemní tok Punkvy a jejích přítoků Sloupského potoka a Bílé vody v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně (viz č. 211, 226, 230, 241, 251 a 252), tvoří ucelený kontinuální krasový vodní systém od Sloupského propadání přes Sloupsko-Šošůvské jeskyně a od Holštejnského propadání v Nové Rasovně přes jeskyně Pikovou dámu, Spirálku, Třináctku a Starou Amatérskou j., po jejich soutoku pak společně přes Novou Amatérskou j., Červíkovy j., dno Macochy, vodní dómy Punkevních jeskyní až po Výtok Punkvy, o celkové délce přes 10 km. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJDELŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ JESKYNĚ

návštěvní trasa 1230 m

Sloupsko - Šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou (viz č. 211) v Moravském krasu, o celkové délce 4165 m, mají technicky upravenu a veřejnosti zpřístupněnu návštěvní trasu v délce 1230 m. Leží v CHKO Moravský kras.

NEJVĚTŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ PODZEMNÍ PROSTORA

97 x 44 x 20 m

Hlavní dóm Kateřinské jeskyně (viz č. 276) v Moravském krasu je rozlehlou, převážně řícenou prostorou o délce 97 m, šířce až 44 m a výšce dosahující 20 m. Spolu s jeskyní je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti a již tradičně se v něm pořádají koncertní vystoupení. Jeskyně leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.

NÁLEZY NEJSTARŠÍCH LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ

V Českých zemích byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka v těchto jeskyních :

- v jeskyni Šipka (viz č. 333) ve vrchu Kotouči u Štramberka (NPP Šipka),

- v jeskyni Švédův stůl (viz č. 323) v již. části Moravského krasu (PR Údolí Říčky v CHKO Moravský kras),

- v jeskyni Kůlna (viz č. 211) v sev. části Moravského krasu (CHKO Moravský kras).

NEJSTARŠÍ ZÁZNAM JESKYNĚ NA TOPOGRAFICKÉ MAPĚ

roku 1627

Hranická propast (viz č.188), zvaná též Macůška nabo Propast, ležící u Hranic na Moravě (NPR Hůrka) byla zakreslena již na tzv. Komenského mapě Moravy z roku 1627 (vydal holandský rytec a nakladatel N. I. Piscator) v podobě „rozpolceného kopce“ a označena nápisem „Propast“.