NEJDELŠÍ JESKYNĚ
40 km
Jeskynní soustava Amatérské jeskyně (viz č. 226 a 241), zahrnující Starou a Novou Amatérskou jeskyni, Punkevní jeskyně s propastí Macochou a Výtokem Punkvy, jeskyni Třináctku, Spirálku, Pikovou dámu a ponorovou jeskyni Novou Rasovnu. Je rozsáhlým vícepatrovým systémem prostorných chodeb a dómů s mohutnými komíny a propasťovitými vstupy, aktivním průtočným, s řadou sifonů a polosifonů, s hojnými krápníkovými formami a erozními tvary. Je protékán od ponoru v Nové Rasovně potokem Bílá voda a od přítokového sifonu v tzv. Sloupské větvi Sloupským potokem, které se v ní spojují v Punkvu, jež následně protéká dnem propasti Macochy a vodními dómy Punkevních jeskyní do Vývěru Punkvy v Pustém žlebu. Aktuální celková délka činí cca 40 km (mapování a souběžné přeměřování celkové délky pokračuje) a denivelace je přes 110 m. Soustava leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.
NEJHLUBŠÍ PROPAST
473,5 m
Hranická propast (viz č. 188), též Macůška. Propast je významnou lokalitou geologickou, hydrologickou i historickou. Její jezero je nejhlubším přírodním jezerem v ČR. Leží v NPR Hůrka u Hranic. Propast typu light hole dosud neznámé hloubky je hydrotermálního původu, z větší části je zaplněna mineralizovanou slabou kyselkou o teplotě 14 – 16,5 °C (v hlubších partiích až 20 °C). Hloubka suché části je 69,5 m.
Poslední měření bylo provedeno 27. září 2016 ZO ČSS 7-02 Hranický kras.
Při vlastní akci Krzysztof Starnawski provedl natažení vodící (orientační) šňůry z prostor Zubatice k restrikci Mikado do cca 200 m hloubky. Následovalo nainstalování kladek pro vodící kabel robota na hladině a v prostorách Zubatice v hloubce kolem 60-ti metrů, odkud už robot sestupoval sám Liftem I do restrikce Mikádo, řízený z hladiny Bartolomiejem Gryndou. Dále robot pokračoval podle „měřících“ šňůr umístěných v Liftu II Krzysztofem Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 m, kde operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval „pocitově“ do hloubky podél stěny k hladině jezera. Poslední měření hloubky Propasti se uskutečnilo dne 27. 9. 2016.
V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.
Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 473,5 m (404 + 69,5 m), čímž se stává nejhlubší zatopenou propastí na světě. Je ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. [zdroj ZO ČSS 7-02 Hranický kras]
NEJDELŠÍ PSEUDOKRASOVÁ JESKYNĚ
1.065 m
Teplická jeskyně (viz č. 597) je pseudokrasovou blokovou jeskyní v pískovcích České křídové pánve. Její délka činí 1.065 m. Leží v NPR Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko.
NEJHLUBŠÍ PSEUDOKRASOVÁ PROPAST
57,5 m
Kněhyňská jeskyně (viz č. 623), též zvaná Kněhyňská propast, je rozsedlinová pseudokrasová propast s členitým systémem puklinových chodeb a síní v křídových pískovcích flyšového pásma Západních Karpat v Moravskoslezských Beskydech. Její hloubka činí 57,5 m a celková délka chodeb 280 m. Leží v PP Kněhyňská jeskyně v CHKO Beskydy.
NEJDELŠÍ TRAVERTINOVÁ JESKYNĚ
30 m
Jeskyně Sv. Ivana (viz č. 50) pod kostelem a klášterem ve Sv. Janu pod Skalou (též Ivanka) je uměle upravenou, původně přírodní dvousíňovou jeskyní vzniklou v holocénních travertinech. Je aktivní vývěrovou jeskyní, dříve údajně léčivého, krasového pramene zvaného Ivanka. Jeskyně sloužila jako poustevna sv. Ivana, později jako podzemní kostel (úprava zachována) a v jedné síni je klášterní krypta. Délka jeskyně činí 30 m. Jeskyně je významnou lokalitou geologickou (významný holocenní profil) a historickou. Leží v NPR Karlštejn v CHKO Český kras.
NEJDELŠÍ DOLOMITOVÁ JESKYNĚ
1040 m
Bozkovské dolomitové jeskyně (viz č. 141), původně Stará a Nová Bozkovská jeskyně, je členitý systém chodeb a dómů s podzemními jezery a přepadovým vývěrem, s krápníkovými formami a s unikátní selektivní morfologií stěn a stropů. Vznikla převážně korozí v čočce vápnitých dolomitů uprostřed fylitů železnobrodského krystalinika v Železnobrodské vrchovině. Její celková délka činí 1040 m, z toho zpřístupněná trasa 350 m, denivelace je 43 m. Je významnou lokalitou geologickou a zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí) a má největší krasové podzemní jezero v Čechách. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží v chráněném území NPP Bozkovské dolomitové jeskyně.
NEJDELŠÍ LEDOVÉ JESKYNĚ
Mezi následujícími třemi jeskyněmi lze těžko rozhodnout, kterou z nich kvalifikovat jako největší.
Jeskyně Naděje (viz č. 641), též zvaná Ledová jeskyně, je puklinovou pseudokrasovou jeskyní, vzniklou v neovulkanitech (fonolit) České křídové pánve v Lužických horách. Její délka činí 30 m, hloubka 6 m. Zalednění je celoroční. Jeskyně je PP Naděje.
Ledové sluje u Vranova nad Dyjí (viz č. 513) představují celkem 14 pseudokrasových rozsedlinových, puklinových, suťových a kombinovaných propasťovitých jeskyní v bítešské ortorule, z nichž některé mají paledové mikroklima. Délka jeskyní dosahuje až přes 400 m a jejich hloubka až přes 30 m. Leží v NP Podyjí.
Jeskyně Piková dáma (viz č. 252) v Moravském krasu je propasťovitým systémem, jež je součástí soustavy Amatérské jeskyně. V jedné z větví jeskyně je Ledová chodba s téměř celoročním zaledněním, tedy s paledovou funkcí. Leží v PR Bílá voda v CHKO Moravský kras.
NEJVĚTŠÍ PODZEMNÍ PROSTORA (DÓM)
70 × 30 × 60 m
Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287). Dóm leží na podzemním řečišti Jedovnického potoka a má rozměry půdorysu 70 × 30 m a výšku 60 m. Leží v CHKO Moravský kras. .
NEJDELŠÍ JESKYNĚ S ARAGONITOVÝMI FORMAMI
Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou jsou členitým systémem chodeb, dómů a komínů, korozního, převážně hydrotermálního původu. Díky své genezi na zóně minerálních pramenů se v nich vytvořily vedle u nás ojedinělých gejzírových stalagmitů také unikátní formy aragonitu - jehlicovité a krystalické tvary. Jeskyně má doposud výrony CO2 z nichž se vytváří podzemní plynová jezera. Celková délka jeskynního systému činí 1435 m, z toho zpříst. trasa cca 375 m, denivelace 55 m. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.
NEJMOHUTNĚJŠÍ PROPAST
Propast Macocha (viz č. 238) je mohutnou řícenou propastí typu light hole s jezírky a vodním tokem Punkvy na dně, se vstupy do Punkevních jeskyní a se sifony do Amatérské jeskyně. Její hloubka činí 138,7 m ke hladině jezírka, 187,6 m celkem (tj. na dno Spodního jezírka). Je významnou lokalitou geologickou, zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí včetně vodních), botanickou (endemické druhy rostlin) i historickou (historie speleologických výzkumů). Dno propasti je přístupno veřejnosti z Punkevních jeskyní Leží v NPR Vývěry Punkv v CHKO Moravský kras.
NEJHLUBŠÍ KRASOVÉ JEZERO
404 m
V Hranické propasti (viz č. 188), zvané též Macůška nebo Propast, je v hloubce 69,5 m pod povrchem hladina krasového jezera dosud neznámé hloubky. Tvoří jej mineralizovaná kyselka o teplotě 14-16,5° C (ve větší hloubce až 20 °C). Poslední měření bylo provedeno 27. září 2016 ZO ČSS 7-02 Hranický kras, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 217 m sondu do hloubky 373 m. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky 225 m, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem.Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 473,5 m (404 + 69,5), což ji činí nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě.
V maximální dosažené hloubce 404 m musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota.
V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. Leží v NPR Hůrka u Hranic.
NEJROZSÁHLEJŠÍ PLYNOVÁ JEZERA
Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou obsahují v některých hlouběji položených částech (např. Gallašův dóm, Tunel, Jeskyně Smrti) koncentrace CO2, který se zde uvolňuje z přírodních výronů, vázaných na minerální prameny. Plyn tvoří v jeskyních plynová jezera s relativně proměnlivými koncentracemi až přes 80 %. Jeskyně o celkové délce 1435 m je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.
NEJDELŠÍ PODZEMNÍ VERTIKÁLA
153 m
Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287) v Moravském krasu je jedním z nejvyšších komínů tohoto systému, otevřeném na povrch umělým průkopem do závrtu u Rudic. Tak vznikla nejdelší vertikála v ČR o délce 153 m. Jeskyně leží v CHKO Moravský kras.
NEJDELŠÍ PODZEMNÍ TOK
přes 10 km
Podzemní tok Punkvy a jejích přítoků Sloupského potoka a Bílé vody v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně (viz č. 211, 226, 230, 241, 251 a 252) tvoří ucelený kontinuální krasový vodní systém od Sloupského propadání přes Sloupsko-Šošůvské jeskyně a od Holštejnského propadání v Nové Rasovně přes jeskyně Pikovou dámu, Spirálku, Třináctku a Starou Amatérskou jeskyni, po jejich soutoku pak společně přes Novou Amatérskou jeskyni, Červíkovy jeskyně, dno Macochy, vodní dómy Punkevních jeskyní až po Výtok Punkvy, o celkové délce přes 10 km. Leží v CHKO Moravský kras.
NEJDELŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ JESKYNĚ
návštěvní trasa 1230 m
Sloupsko-Šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou (viz č. 211) v Moravském krasu, o celkové délce 6675 m, mají technicky upravenu a veřejnosti zpřístupněnu návštěvní trasu v délce 1230 m. Leží v CHKO Moravský kras.
NEJVĚTŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ PODZEMNÍ PROSTORA
97 × 44 × 20 m
Hlavní dóm Kateřinské jeskyně (viz č. 276) v Moravském krasu je rozlehlou, převážně řícenou prostorou o délce 97 m, šířce až 44 m a výšce dosahující 20 m. Spolu s jeskyní je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti a již tradičně se v něm pořádají koncertní vystoupení. Jeskyně leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.
NÁLEZY NEJSTARŠÍCH LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ
V Českých zemích byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka v těchto jeskyních:
NEJSTARŠÍ ZÁZNAM JESKYNĚ NA TOPOGRAFICKÉ MAPĚ
roku 1627
Hranická propast (viz č. 188), zvaná též Macůška nabo Propast, ležící u Hranic na Moravě (NPR Hůrka) byla zakreslena již na tzv. Komenského mapě Moravy z roku 1627 (vydal holandský rytec a nakladatel N. I. Piscator) v podobě „rozpolceného kopce“ a označena nápisem „Propaßt“.
Resort životního prostředí
