Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet.
Kras povodí horního Labe je vázán na řadu karbonátových těles ve Vrchlabské vrchovině a částečně i v Černohorské rozsoše Krkonoš, v hydrografickém povodí horního Labe severně a severovýchodně od Vrchlabí. V komplexech metamorfovaných hornin krkonošského úseku krkonošsko-jizerského krystalinika vystupují ostrovy metamorfovaných karbonátů, které jsou nositelem krasových jevů včetně jeskyní. Uloženy jsou v chloriticko-sericitických fylitech ponikelské skupiny, jejich severními výskyty (Hříběcí boudy) pak v silněji přeměněných chloriticko-sericitických svorech velkoúpské skupiny (proterozoikum).
Jižnější krasové ostrovy fylitové zóny reprezentují dva odlišné typy karbonátových těles. Menší čočky a pruhy slídnatých krystalických vápenců až dolomitů vychází na pravém břehu Labe při severním okraji Vrchlabí, na úbočích Jankova kopce a v údolí Malého Labe v Horním Lánově. Druhý typ tvoří mohutná tělesa čistých krystalických vápenců a dolomitů mezi Horním Lánovem a Černým Dolem. Ty jsou považovány za jedny z největších karbonátových těles v Krkonoších (2000 × 500 m a 1200 × 300 m). Přestože jsou to poměrně rozsáhlé výskyty krasových hornin, jeskyně a krasové jevy se podle dosavadních výzkumů vyskytují převážně v menších a tektonicky více postižených pruzích a čočkách. Dnes známé jeskyně jsou často jen torza větších systémů, které byly objeveny a z velké části zničeny v průběhu historické těžby vápenců. Některé z jeskyní byly odlámány zcela, např. Krystalová. Za zmínku stojí pozoruhodná hydrogeologická situace nejjižnějších karbonátových těles, která jsou pravděpodobně skrytě odvodňována do nadložních svrchnopaleozoických sedimentů podkrkonošské pánve. Základní přehled o krasu této oblasti podali V. Pilous a J. Řehák. Podrobně se jeskyněmi a krasem, a to i z hlediska možného vlivu zkrasovění na současnou těžbu dolomitů ložiska v Lánově, zabýval R. Tásler.
Evidováno je více jak 10 jeskyní. K největším náleží Stalagnátová, Krystalová a Hříběcí, jež dosahují maximální délky kolem 20–30 m.
OUHRABKA,
V. (2009). Kras povodí horního Labe, s. 319. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN
9788087051177; 978-80-86305-03-5.