Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1625210

Kras povodí horního Labe

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet, krasové oblasti K162 52 Kras povodí horního Labe.

Kras povodí horního Labe je vázán na řadu karbonátových těles ve Vrchlabské vrchovině a částečně i v Černohorské rozsoše Krkonoš, v hydrografickém povodí horního Labe severně a severovýchodně od Vrchlabí. V komplexech metamorfovaných hornin krkonošského úseku krkonošsko-jizerského krystalinika vystupují ostrovy metamorfovaných karbonátů, které jsou nositelem krasových jevů včetně jeskyní. Uloženy jsou v chloriticko-sericitických fylitech ponikelské skupiny, jejich severní výskyty (Hříběcí boudy) pak v silněji přeměněných chloriticko-sericitických svorech velkoúpské skupiny (proterozoikum).

Jižnější krasové ostrovy fylitové zóny reprezentují dva odlišné typy karbonátových těles. Menší čočky a pruhy slídnatých krystalických vápenců až dolomitů vychází na pravém břehu Labe při severním okraji Vrchlabí, na úbočích Jankova kopce a v údolí Malého Labe v Horním Lánově. Druhý typ tvoří mohutná tělesa čistých krystalických vápenců a dolomitů mezi Horním Lánovem a Černým Dolem. Ty jsou považovány za jedny z největších karbonátových těles v Krkonoších (2000 × 500 m a 1200 × 300 m). Přestože jsou to poměrně rozsáhlé výskyty krasových hornin, jeskyně a krasové jevy se podle dosavadních výzkumů vyskytují převážně v menších a tektonicky více postižených pruzích a čočkách. Dnes známé jeskyně jsou často jen torza větších systémů, které byly objeveny a z velké části zničeny v průběhu historické těžby vápenců. Některé z jeskyní byly odlámány zcela, např. Krystalová. Za zmínku stojí pozoruhodná hydrogeologická situace nejjižnějších karbonátových těles, která jsou pravděpodobně skrytě odvodňována do nadložních svrchnopaleozoických sedimentů podkrkonošské pánve. Základní přehled o krasu této oblasti podali V. Pilous a J. Řehák. Podrobně se jeskyněmi a krasem, a to i z hlediska možného vlivu zkrasovění na současnou těžbu dolomitů ložiska v Lánově, zabýval R. Tásler.

Evidováno je více jak 10 jeskyní. K největším náleží Stalagnátová, Krystalová a Hříběcí, jež dosahují maximální délky kolem 20–30 m.


OUHRABKA, V. (2009). Kras povodí horního Labe, s. 319. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.