Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K16330

Kras Králického Sněžníku

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet.

Kras Králického Sněžníku zahrnuje výskyty karbonátů na jižním svahu masivu Králického Sněžníku (1423 m n. m.) v údolí horní Moravy.

Území je budováno silně metamorfovanými horninami stroňské a sněžnické skupiny výchondí větve orlicko-sněžnického krystalinika. Součástí stroňské skupiny v blízkosti jejího kontaktu s ortorulami jsou zavrásněné polohy krystalických vápenců pravděpodobně proterozoického stáří. Vápence tvoří dva paralelní tektonicky rozčleněné pruhy. Hlavní vápencové těleso „spodní pruh“, široké 150–200 m, vystupuje v levém svahu údolí Moravy v délce okolo 4 km. Na severu se pravděpodobně tunelovitě noří pod nekrasové horniny krystalinika a vystupuje až na polské straně Sněžníku v údolí Klešnice, kde je známá Medvědí jeskyně. Na jihu byly krystalické vápence zastiženy v údolí Mlýnského potoka. Druhé, drobnější těleso „horní pruh“, dlouhé cca 600 m a široké asi 80 m, leží výše ve svahu údolí již za hranicí stroňské skupiny. Na povrchu jsou tělesa většinou překryta mocnou vrstvou svahových zvětralin a sutí. Krystalické vápence byly na severním okraji obce Dolní Morava těženy v Mramorovém lomu na dekorační kámen.

Známé krasové jevy (ponory, vývěry a jeskyně) jsou vázány na výchozy krystalických vápenců v zářezech řeky Moravy a jejích levobřežních přítoků. Rozsáhlé závrtové deprese se projevují i v místech krytých svahovými sutěmi. Velmi dobře lze pozorovat podpovrchové krasové jevy v podobě zaplněných krasových kanálů, megaškrapů a dalších tvarů v těžbou obnažených blocích vápence v Mramorovém lomu. Velmi významné jsou poznatky krasové hydrografie tohoto území. Na základě dlouhodobých měření odtoků z hydrografických povodí, koloračních experimentů, zoologických indicií (výskyt korýše Niphargus scheebergensis) a posledních geologických výzkumů se potvrzují domněnky o přelivu podzemních vod z povodí Klešnice (úmoří Baltického moře) do povodí Moravy (Černé moře) prostřednictvím hlubokých, dosud neznámých krasových systémů. Krasová tělesa odvodňuje celá řada vydatných vývěrů (Tvarožné díry – 23 l.s-1, pramen Jeskyně Mléčný pramen 100 l.s-1).

Krasové jevy v oblasti Králického Sněžníku byly předmětem zájmu již hledačů zlata v 17. stoletÍ. V moderní době podali jejich základní popis zejména V. Král, E. Maděra, J. Vítek, problematikou sedimentárních výplní a genezí krasových tvarů se zabýval P. Bosák a J. Hýsek. V rámci rozsáhlého českopolského projektu jsou od roku 1982 sledovány hydrochemické a hydrologické charakteristiky vod v celém masivu Králického Sněžníku. Jejich výsledky jsou předmětem řady prací polských i českých autorů (např. W. Ciežkowski, M. Pulina, J. Řehák).

Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Největší a nejvýznamnější jsou Tvarožné díry s délkou kolem 250 m, dále pak Patzeltova jeskyně s délkou více jak 50 m.


OUHRABKA, V. (2009). Kras Králického Sněžníku, s. 328-330. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.