Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet.
Karsologická jednotka zaujímá hory a podhůří severovýchodního pohraničí České republiky s Polskem od Mezilesí na severozápadě po Vrbno pod Pradědem na východě a Mohelnici na jihovýchodě.
Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje jv. část Orlických hor (Mladkovskou vrchovinu a Bukovohorskou hornatinu), sz. část Zábřežské vrchoviny (Drozdovskou a Mírovskou vrchovinu), větší část Mohelnické brázdy, Králický Sněžník, Hanušovickou vrchovinu, Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu a západní část Zlatohorské vrchoviny.
Geologicky tvoří jednotku masivy se složitou geologickou, a zejména tektonickou stavbou. Krystalinikum jv. okraje lugické oblasti se zde podél zlomů směru SV–JZ tektonicky stýká s krystalinikem západní části moravskoslezské oblasti. K lugické oblasti zde náleží metamorfované horniny orlicko-kladského krystalinika s jeho sněžnickou a stroňskou skupinou a lemující je na jihu krystalinikum novoměstské a zábřežské a na východě staroměstské. Všechny tyto jednotky jsou tvořeny pestrou mozaikou metamorfovaných hornin, rul, svorů, fylitů, grafitických břidlic, amfibolitů, kvarcitů, erlanů, ale také krystalických vápenců v různém zastoupení. Horniny jsou považovány za proterozoické. Moravskoslezská oblast je zde zastoupena zejména krystalinikem silezika a částečně i svinovsko-vranovským krystalinikem. I v těchto masivech vystupují ruly, svory, fylity, kvarcity a erlany i krystalické vápence, z nichž nejmohutnější jsou tělesa pásma Branné. Horniny jsou řazeny ke svrchnímu proterozoiku až spodnímu paleozoiku. Obě geologické oblasti provází také nejen soubory metamorfovaných vulkanitů, ale i hlubinná magmatická tělesa, z nichž k lugické oblasti náleží intruzívní masiv zlatostocký a k moravskoslezské granitoidní masiv žulovský.
Kras je v této jednotce vyvinut ve většině izolovaných těles krystalických vápenců. Provází zejména mocnější polohy vápenců v pestrých souvrstvích stroňské skupiny v masivu Králického Sněžníku a Travenské hornatiny u Javorníku a v ještě větším rozsahu je vyvinut ve vápencových tělesech pásma Branné, která tvoří téměř souvislý pruh od Olšan na jihu až po Lázně Lipová na severu, kde zase navazují vápencové ostrovy pláště žulovského masivu a vápence vrbenské skupiny u Supíkovic.
V této jednotce známe jen ojedinělé pseudokrasové jevy. Jsou to malé dutiny v metamorfovaných horninách a granitech. Lze předpokládat další výskyty v horském terénu s mimořádně složitou geologickou stavbou a litologií.
Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území
Východních Sudet se člení na krasové oblasti:
K163 29 Kras
Supíkovické a Žulovské pahorkatiny
K163 30 Kras
Králického Sněžníku
K163 31 Kras
Travenské hornatiny u Javorníku
K163 32 Kras
pásma Branné
K163 33 Kras
Úsovské vrchoviny u Vitošova
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
P163 43 Orlické hory
P163 48 Hanušovická vrchovina
P163 49 Králický Sněžník
P163 51 Zlatohorská vrchovina
V jednotce je evidováno cca 90 krasových a přibližně 5 pseudokrasových jeskyní.
K významným krasovým jeskyním se řadí především veřejnosti zpřístupněná jeskyně Na Pomezí s délkou více jak 1400 m, dále pak Rasovna, Liščí díra, veřejnosti zpřístupnění jeskyně Na Špičáku s délkou cca 400 m, Roušarova a Tvarožné díry.
HROMAS,
J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, s. 324. In: HROMAS,
J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha:
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území
ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.