Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologická jednotka 163

Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet.

Karsologická jednotka zaujímá hory a podhůří severovýchodního pohraničí České republiky s Polskem od Mezilesí na severozápadě po Vrbno pod Pradědem na východě a Mohelnici na jihovýchodě.

Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje jv. část Orlických hor (Mladkovskou vrchovinu a Bukovohorskou hornatinu), sz. část Zábřežské vrchoviny (Drozdovskou a Mírovskou vrchovinu), větší část Mohelnické brázdy, Králický Sněžník, Hanušovickou vrchovinu, Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Žulovskou pahorkatinu a západní část Zlatohorské vrchoviny.

Geologicky tvoří jednotku masivy se složitou geologickou, a zejména tektonickou stavbou. Krystalinikum jv. okraje lugické oblasti se zde podél zlomů směru SV–JZ tektonicky stýká s krystalinikem západní části moravskoslezské oblasti. K lugické oblasti zde náleží metamorfované horniny orlicko-kladského krystalinika s jeho sněžnickou a stroňskou skupinou a lemující je na jihu krystalinikum novoměstské a zábřežské a na východě staroměstské. Všechny tyto jednotky jsou tvořeny pestrou mozaikou metamorfovaných hornin, rul, svorů, fylitů, grafitických břidlic, amfibolitů, kvarcitů, erlanů, ale také krystalických vápenců v různém zastoupení. Horniny jsou považovány za proterozoické. Moravskoslezská oblast je zde zastoupena zejména krystalinikem silezika a částečně i svinovsko-vranovským krystalinikem. I v těchto masivech vystupují ruly, svory, fylity, kvarcity a erlany i krystalické vápence, z nichž nejmohutnější jsou tělesa pásma Branné. Horniny jsou řazeny ke svrchnímu proterozoiku až spodnímu paleozoiku. Obě geologické oblasti provází také nejen soubory metamorfovaných vulkanitů, ale i hlubinná magmatická tělesa, z nichž k lugické oblasti náleží intruzívní masiv zlatostocký a k moravskoslezské granitoidní masiv žulovský.

Kras je v této jednotce vyvinut ve většině izolovaných těles krystalických vápenců. Provází zejména mocnější polohy vápenců v pestrých souvrstvích stroňské skupiny v masivu Králického Sněžníku a Travenské hornatiny u Javorníku a v ještě větším rozsahu je vyvinut ve vápencových tělesech pásma Branné, která tvoří téměř souvislý pruh od Olšan na jihu až po Lázně Lipová na severu, kde zase navazují vápencové ostrovy pláště žulovského masivu a vápence vrbenské skupiny u Supíkovic.

V této jednotce známe jen ojedinělé pseudokrasové jevy. Jsou to malé dutiny v metamorfovaných horninách a granitech. Lze předpokládat další výskyty v horském terénu s mimořádně složitou geologickou stavbou a litologií.

Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území Východních Sudet se člení na krasové oblasti:
     K163 29 Kras Supíkovické a Žulovské pahorkatiny
     K163 30 Kras Králického Sněžníku
     K163 31 Kras Travenské hornatiny u Javorníku
     K163 32 Kras pásma Branné
     K163 33 Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P163 43 Orlické hory
     P163 48 Hanušovická vrchovina
     P163 49 Králický Sněžník
     P163 51 Zlatohorská vrchovina

V jednotce je evidováno cca 90 krasových a přibližně 5 pseudokrasových jeskyní.

K významným krasovým jeskyním se řadí především veřejnosti zpřístupněná jeskyně Na Pomezí s délkou více jak 1400 m, dále pak Rasovna, Liščí díra, veřejnosti zpřístupnění jeskyně Na Špičáku s délkou cca 400 m, Roušarova a Tvarožné díry.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, s. 324. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.