Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K16332

Kras pásma Branné

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet.

Kras pásma Branné je vyvinut v nesouvislých pruzích metamorfovaných karbonátů skupiny Branné jednotky silezika. Vápence zde prostupují z Hanušovické vrchoviny přes západní svahy Hrubého Jeseníku až do okrajů Rychlebských hor a Zlatohorské vrchoviny, od Rudy nad Moravou na JZ až k Vápenné na SV. Je v něm popsána řada krasových jevů a jeskyní, včetně významného jeskynního systému Na Pomezí.

Metamorfované horniny skupiny Branné (též zvané pásmo Branné, ve starší literatuře Kolštejnská série) tvoří úzký, protáhlý pruh směru ssv.–jjz. o délce cca 60 km a šířce v průměru cca 3 km v podloží ramzovského nasunutí a přísluší k obalovým jednotkám kleneb silesika Moravskoslezské oblasti. Na východě navazuje na pestré souvrství keprnické skupiny (klenby). Spodní souvrství skupiny Branné s fylity, krystalickými vápenci a kvarcity je silněji metamorfované a stratigraficky je považováno za ekvivalent spodnodevonské části vrbenské skupiny. Svrchní souvrství s méně metamorfovanými grafitickými fylity, kvarcity, metakonglomeráty a vápenci je řazeno k střednímu až svrchnímu devonu. Krystalické vápence obou oddílů, protažené do úzkých a poměrně dlouhých pruhů, jsou několikrát přerušeny a posunuty podél příčných zlomů. Mají různou zrnitost, jsou bílé až výrazně šedobíle páskované. Nejrozsáhlejší a poměrně mocný horizont čistých, bělavých krystalických vápenců, tzv. lipovských, dosahujících max. mocnosti 120–150 m, je v nadloží kvarcitů v prostoru Horní Lipová – sedlo Na Pomezí. Lipovské vápence jsou pravděpodobně riftového původu a spodnodevonského stáří. Nejvyšším členem sledu skupiny Branné jsou polohy vápenců, sledovatelné po celém jejím průběhu od Vápenné na severu až po Vitošov na jihu. Tyto vápence jsou pouze slabě přeměněné, často páskované, jejich charakter dokládá příbřežní původ a stratigraficky jsou řazeny do givetu – frasnu. Od historických dob jsou vápence obou souvrství těženy v mnoha lomech.

Pro tuto oblast je typický především vývoj podzemních krasových jevů a aktivní krasová hydrografie. Povrchové krasové jevy jsou méně dokonalé až ojedinělé.

Krasové jevy jsou popsány zejména z dílčích vápencových masivů a pruhů u Rudy nad Moravou, Hostie, Bohdíkova, Komňátky, Hanušovic, Branné, Ostružné, Na Pomezí a Vápenné.

Krasová oblast pásma Branné se člení na krasové skupiny:
     K1633210 Kras Na Pomezí
     K1633211 Kras u Vápenné-Polky
     K1633212 Krasová u Vápenné-Lesní čtvrtě
     K1633213 Kras mezi Rudou nad Moravou a Bohdíkovem
     K1633214 Kras u Hanušovic
     K1633215 Kras u Branné
     K1633216 Kras u Horní Lipové
     K1633217 Kras u Ostružné

Evidováno je přibližně 70 jeskyní.

K největším jeskyním se řadí veřejnosti zpřístupněné Na Pomezí s délkou chodeb téměř 1,5 km, dále pak Rasovna s délkou více jak 600 m a Liščí díra okolo 400 m. Rasovna je zároveň nejhlubší jeskyní s hloubkou kolem -80 m.


MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.