Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1633211

Kras u Vápenné-Polky

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 32 Kras pásma Branné.

Krasové jevy v Petříkovské hornatině v okolí osady Polka jsou vyvinuty v tektonicky posunuté a pootočené kře krystalických vápenců o délce 2,5 km, šířce 1 km, s celkovou plochou 1,2 km2. Jedná se o nejsevernější výběžek skupiny Branné s převažujícími vápenci. Reliéf území i krasové jevy, jsou značně pozměněny intenzivní těžbou vápenců, která zde zanechala poměrně rozsáhlý areál opuštěných lomů. Území napříč protíná údolí ponorného Ztraceného potoka s aktivní krasovou hydrografií, kterou prokázal V. Král (1959) a barvícími pokusy V. Panoš (1962). Území postrádá povrchové krasové jevy, zato poměrně hojné jsou jevy podzemní. Všechny vápencové lomy v okolí Vápenné jich těžbou odkryly a zcela nebo částečně odlámaly celou řadu, počínaje úzkými zkrasovělými puklinami a konče velkými jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. Podle V. Krále (1958, 1959) zde bylo odkryto celkem 21 jeskyní. Uvádí, že jejich hlavním znakem je kruhovitý nebo tunelovitý profil, dokládající modelaci protékající vodou nebo korozně-erozní vznik. Jsou to většinou typické vodní krasové kanály (např. Pec). Řada jeskyní je také zvětšena řícením. Vznik a vývoj podzemních dutin je výraz ně predisponován strukturně-tektonickými prvky – puklinami a vrstevními plochami.

Evidováno je zde přibližně 10 jeskyní. K největším patří Roušarova, Pec a Velký dóm. Jejich déílka se pohybuje mezi cca 50–300 m.


MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.