Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 32 Kras pásma Branné.
Krasové jevy v Petříkovské hornatině v okolí osady Polka jsou vyvinuty v tektonicky posunuté a pootočené kře krystalických vápenců o délce 2,5 km, šířce 1 km, s celkovou plochou 1,2 km2. Jedná se o nejsevernější výběžek skupiny Branné s převažujícími vápenci. Reliéf území i krasové jevy, jsou značně pozměněny intenzivní těžbou vápenců, která zde zanechala poměrně rozsáhlý areál opuštěných lomů. Území napříč protíná údolí ponorného Ztraceného potoka s aktivní krasovou hydrografií, kterou prokázal V. Král (1959) a barvícími pokusy V. Panoš (1962). Území postrádá povrchové krasové jevy, zato poměrně hojné jsou jevy podzemní. Všechny vápencové lomy v okolí Vápenné jich těžbou odkryly a zcela nebo částečně odlámaly celou řadu, počínaje úzkými zkrasovělými puklinami a konče velkými jeskyněmi s bohatou krápníkovou výzdobou. Podle V. Krále (1958, 1959) zde bylo odkryto celkem 21 jeskyní. Uvádí, že jejich hlavním znakem je kruhovitý nebo tunelovitý profil, dokládající modelaci protékající vodou nebo korozně-erozní vznik. Jsou to většinou typické vodní krasové kanály (např. Pec). Řada jeskyní je také zvětšena řícením. Vznik a vývoj podzemních dutin je výraz ně predisponován strukturně-tektonickými prvky – puklinami a vrstevními plochami.
Evidováno je zde přibližně 10 jeskyní. K největším patří Roušarova, Pec a Velký dóm. Jejich déílka se pohybuje mezi cca 50–300 m.
MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.