Kras u Vápenné-Polky
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 32 Kras pásma Branné.
Krasové jevy v Petříkovské hornatině v okolí osady Polka
jsou vyvinuty v tektonicky posunuté a pootočené kře krystalických vápenců o
délce 2,5 km, šířce 1 km, s celkovou plochou 1,2 km2. Jedná se o
nejsevernější výběžek skupiny Branné s převažujícími vápenci. Reliéf území i
krasové jevy, jsou značně pozměněny intenzivní těžbou vápenců, která zde
zanechala poměrně rozsáhlý areál opuštěných lomů. Území napříč protíná údolí
ponorného Ztraceného potoka s aktivní krasovou hydrografií, kterou prokázal V.
Král (1959) a barvícími pokusy V. Panoš (1962). Území postrádá povrchové
krasové jevy, zato poměrně hojné jsou jevy podzemní. Všechny vápencové lomy v
okolí Vápenné jich těžbou odkryly a zcela nebo částečně odlámaly celou řadu,
počínaje úzkými zkrasovělými puklinami a konče velkými jeskyněmi s bohatou
krápníkovou výzdobou. Podle V. Krále (1958, 1959) zde bylo odkryto celkem 21 jeskyní. Uvádí, že
jejich hlavním znakem je kruhovitý nebo tunelovitý profil, dokládající modelaci
protékající vodou nebo korozně-erozní vznik. Jsou to většinou typické vodní
krasové kanály (např. Pec). Řada jeskyní je také zvětšena řícením. Vznik a
vývoj podzemních dutin je výraz ně predisponován strukturně-tektonickými prvky
– puklinami a vrstevními plochami.
Evidováno
je zde přibližně 10 jeskyní. K největším patří Roušarova, Pec a Velký dóm. Jejich déílka se pohybuje mezi cca
50–300 m.
MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.
Resort životního prostředí
