Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1633210

Kras Na Pomezí

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 32 Kras pásma Branné.

V Petříkovské hornatině Hornolipovské hornatiny, severně od Lázní Lipová, v 300–500 m širokém pásmu mezi horským sedlem Na Pomezí (575 m n. m.) na východě a masivem Smrčníku (799 m n. m.) na západě, dosahuje hlavní pruh devonských krystalických vápenců vnitřního pásma skupiny Branné mocnosti až 200–250 m se sklonem vrstev 30–45° k SZ. V průběhu složitého geomorfologického vývoje došlo k jeho výraznému zkrasovění a vzniku podzemního hydrografického systému s jeskyněmi.

Třetihorní reliéf zde byl až téměř do konce pliocénu modelován a zarovnáván humidním cyklem v podmínkách teplého a vlhkého podnebí. Ve čtvrtohorách na něj však začal působit periglaciální cyklus s kryoplanací a mimořádně silnou kongelifrakcí. Ta způsobila mrazový rozpad v oblasti Na Pomezí místy až do hloubky 25–30 m. Tyto poměry značně napomohly zkrasovění vápenců, které je zde podmíněno jejich metamorfózou a s ní spojenou vysokou chemickou čistotou i příhodným sklonem vrstev s hustou sítí puklin SZ–JV, SV–JZ a méně i směrů V–Z.

Spolupůsobením periglaciálního a krasového cyklu (V. Panoš 1960) se za zvlášť příznivých tektonicko-petrografických a geomorfologických podmínek vyvinul v této části Rychlebských hor zvláštní ráz krasových jevů. Tak nabyly krasové jevy Na Pomezí některé rysy podobající se částečně krasovým jevům velehorských nebo subarktických oblastí. Jak prokázal svými pracemi V. Král (1955, 1958) a především V. Panoš (1960), přestože se jedná o vysoko položenou pramennou oblast, vznikla Na Pomezí jednotná jeskynní soustava s vertikálními i horizontálními prostorami, tedy nikoliv jen náhodný shluk primárních puklinových krasových dutin. Tento systém tvoří tři úseky. Prvním je úsek propasťovitých jeskyní Rasovna, Komínová, Netopýrka a další vertikální dutiny odkryté a zničené při těžbě v lomech nad jeskyněmi Na Pomezí (např. Zasypaná). Jejich výzkum prokázal, že dna těchto propasťovitých jeskyní souvisí s horizontálními etážemi zpřístupněných jeskyní Na Pomezí, které jsou druhým známým úsekem této soustavy. Třetí úsek je pak znám zatím jen částečně a přísluší k němu Liščí díra, Neznámá jeskyně a v roce 2000 objevená Nová jeskyně.

Na rozdíl od podzemních krasových jevů jsou zde povrchové krasové jevy vyvinuty mnohem méně a neúplně. Patří k nim mělké závrty, nedokonale vyvinuté škrapy, propadání periodického potoka s menším poloslepým údolím a skalní stěnou a vakovité vývěrové údolíčko s velmi vydatným krasovým pramenem.

Evidováno je přibližně 10 jeskyní.

K největším jeskyním se řadí veřejnosti zpřístupněné Na Pomezí s délkou chodeb téměř 1,5 km, dále pak Rasovna s délkou více jak 600 m a Liščí díra okolo 400 m. Rasovna je zároveň nejhlubší jeskyní s hloubkou kolem -80 m.


MORÁVEK, R. (2009). Kras pásma Branné, s. 331-338. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.