Kras Králického Sněžníku

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 30 Kras Králického Sněžníku.

Kras Králického Sněžníku zahrnuje výskyty karbonátů na jižním svahu masivu Králického Sněžníku (1423 m n. m.) v údolí horní Moravy.

Území je budováno silně metamorfovanými horninami stroňské a sněžnické skupiny východní větve orlicko-sněžnického krystalinika. Součástí stroňské skupiny v blízkosti jejího kontaktu s ortorulami jsou zavrásněné polohy krystalických vápenců pravděpodobně proterozoického stáří. Vápence tvoří dva paralelní tektonicky rozčleněné pruhy. Hlavní vápencové těleso „spodní pruh“, široké 150–200 m, vystupuje v levém svahu údolí Moravy v délce okolo 4 km. Na severu se pravděpodobně tunelovitě noří pod nekrasové horniny krystalinika a vystupuje až na polské straně Sněžníku v údolí Klešnice, kde je známá Medvědí jeskyně. Na jihu byly krystalické vápence zastiženy v údolí Mlýnského potoka. Druhé, drobnější těleso „horní pruh“, dlouhé cca 600 m a široké asi 80 m, leží výše ve svahu údolí již za hranicí stroňské skupiny. Na povrchu jsou tělesa většinou překryta mocnou vrstvou svahových zvětralin a sutí. Krystalické vápence byly na severním okraji obce Dolní Morava těženy v Mramorovém lomu na dekorační kámen.

Známé krasové jevy (ponory, vývěry a jeskyně) jsou vázány na výchozy krystalických vápenců v zářezech řeky Moravy a jejích levobřežních přítoků. Rozsáhlé závrtové deprese se projevují i v místech krytých svahovými sutěmi. Velmi dobře lze pozorovat podpovrchové krasové jevy v podobě zaplněných krasových kanálů, megaškrapů a dalších tvarů v těžbou obnažených blocích vápence v Mramorovém lomu. Velmi významné jsou poznatky krasové hydrografie tohoto území. Na základě dlouhodobých měření odtoků z hydrografických povodí, koloračních experimentů, zoologických indicií (výskyt korýše Niphargus scheebergensis) a posledních geologických výzkumů se potvrzují domněnky o přelivu podzemních vod z povodí Klešnice (úmoří Baltického moře) do povodí Moravy (Černé moře) prostřednictvím hlubokých, dosud neznámých krasových systémů. Krasová tělesa odvodňuje celá řada vydatných vývěrů (Tvarožné díry – 23 l.s^-1, pramen Jeskyně Mléčný pramen 100 l.s^-1).

Krasové jevy v oblasti Králického Sněžníku byly předmětem zájmu již hledačů zlata v 17. stoletÍ. V moderní době podali jejich základní popis zejména V. Král, E. Maděra, J. Vítek, problematikou sedimentárních výplní a genezí krasových tvarů se zabýval P. Bosák a J. Hýsek. V rámci rozsáhlého českopolského projektu jsou od roku 1982 sledovány hydrochemické a hydrologické charakteristiky vod v celém masivu Králického Sněžníku. Jejich výsledky jsou předmětem řady prací polských i českých autorů (např. W. Ciežkowski, M. Pulina, J. Řehák).

Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Největší a nejvýznamnější jsou Tvarožné díry s délkou kolem 250 m, dále pak Patzeltova jeskyně s délkou více jak 50 m.

OUHRABKA, V. (2009). Kras Králického Sněžníku, s. 328-330. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---