Kras v okolí Tišnova

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí.

Tišnovskou kotlinu lemuje několik krasových okrsků. Nejvýznamnější je kopec Květnice na levém břehu řeky Svratky na sz. okraji Tišnova, malé krasové území je na úbočí Dřínové, odděleném od Květnice zářezem potoka Besének, na pravém břehu Svratky je to kopec Dranč (dříve Tábory) a masiv Výrovky a Bačkovce (mezi Tišnovem, Závistí, Vohančicemi a Březinou), které již patří východnímu okraji Českomoravské vrchoviny. Tyto krasové lokality jsou vyvinuty v temenních partiích vyvýšenin bez ponorných toků, v nichž srážkové a tavné vody rychle odtékají mimo krasovou oblast.

Další lokality jsou vyvinuty ve vápencích lažánecko-heroltického pruhu mezi Herolticemi a Lažánkami, Maršovem a osadou Šmelcovna v údolí Bílého potoka. Na rozdíl od krasu v lemu Tišnovské kotliny jsou vápence protékány a napájeny několika ponornými toky. Patří sem Heroltický kras v údolí Pejškovského a Maršovského potoka, Lažánecký kras na Lažánecké plošině a kras u Šmelcovny, modelovaný ve Stříbrné rokli a ve vápencové kře Bílé skály v levém úbočí údolí Bílého potoka.

Geologicky je kras v okolí Tišnova součástí tišnovských brunnid s příkrovovou stavbou. Je vyvinut ve dvou jednotkách: květnické (s převahou karbonátů) a závistské (s cyklickým střídáním karbonátů a klastik). Givetské a frasnské vápence devonu patří macošskému souvrství. Při bázi jsou vyvinuty 100 m mocné černošedé vápence s vložkami černošedých břidlic, ve vyšších polohách leží šedé a světle šedé vápence vilémovické o mocnosti přes 300 m. Vápence jsou chemicky poměrně čisté, místy značně tektonicky porušené, částečně metamorfované a dolomitizované. Jsou prostoupené hydrotermálními žilami barytu a křemene. Devonské horniny tvoří plášť plutonických hornin brněnského a svrateckého masivu (krystalinická jednotka brunovistulika). Jsou překryty příkrovem svratecké klenby moravika.

Vápence lažánecko-heroltického pruhu leží rovněž v těsném podloží dřínovského nasunutí. Střídají se zde tektonické šupiny světleji šedých masivnějších vápenců a tmavě šedých silně laminovaných vápenců, jejichž velikost se pohybuje v řádech desítek metrů. Jsou zde zastoupeny velmi silně provrásněné a tektonicky postižené tmavé grafitické vápence. Pásmo je asi 6 km dlouhé. Mocnost vápencového komplexu jižně od Heroltic je asi 150 m, max. šířka pásma (v sz. okolí Lažánek – lomová oblast) 600 m. Mezi Maršovem a Šmelcovnou jsou vápence roztříštěny ve skupinu ker, které však navzájem souvisejí.

Krasová oblast okolí Tišnova je členěna na krasové skupiny:
     K2301510 Kras na Květnici
     K2301511 Kras na Dřínové
     K2301512 Kras u Štěpánovic
     K2301513 Kras na Bačkovci a Výrovce
     K2301514 Heroltický kras
     K2301515 Lažánecký kras
     K2301516 Kras u Šmelcovny

Evidováno je cca 35 jeskyní. Nejdelší je Králova na Květnici s délkou přesahující 1 km chodeb. Nejhlubší je Květnická propast s hloubkou přibližně 80 m.

BALÁK, I. (2009). Kras v okolí Tišnova, s. 514-518. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---