Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 230

Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území jižního bloku zaujímá část střední Moravy v širším okolí Brna a je celkem s největším počtem jeskyní a krasových jevů, neboť zahrnuje mj. naše největší a nejvyvinutější krasové území – Moravský kras. Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celou Brněnskou vrchovinu a jen místy na jv. zasahuje do okrajů přilehlého Dyjsko-svrateckého úvalu.

Geologicky tento celek náleží jižní části moravskoslezské oblasti s poměrně pestrou geologickou stavbou. Vystupují zde více či méně metamorfované horniny moravika, rozsáhlý komplex sedimentů moravskoslezského paleozoika (devonu a spodního karbonu), granitoidy brněnského masivu, metamorfované horniny krystalinika miroslavské hrástě a krhovického krystalinika, permokarbonské sedimenty boskovické brázdy i denudační zbytky jurských sedimentů včetně karbonátů. Na západě celek tektonicky sousedí s krystalinikem moldanubika a na východě je kryt mladými sedimenty karpatské předhlubně.

Kras je v tomto celku mimořádně bohatě vyvinut v rozsáhlém komplexu devonských vápenců Moravského krasu, kde také vznikly naše největší jeskynní systémy. Menší tělesa devonských vápenců tvoří krasové ostrovy u Mojetína, Vratíkova a Němčic. Zvláštní postavení mají tělesa devonských vápenců moravika na Tišnovsku s krasovými výskyty na Květnici, u Heroltic, Čebína a Malhostovic. Tělesa jurských vápenců u Brna jsou jediným výskytem krasu v tomto typu hornin u nás.

Pseudokrasové jeskyně se v této jednotce vyskytují v granodioritech brněnského masivu v Adamovské vrchovině, spodnokarbonských drobách drahanského kulmu a ve svrchnokřídových sedimentech v Drahanské vrchovině a Boskovické brázdě. Nejčastější jsou drobné dutiny a jeskyně, méně pak pseudokrasové mikroformy a makroformy. Z jeskyní lze rozlišit rozsedlinové, puklinové, jeskynní výklenky, kombinované jeskyně a pseudokrasové kanály.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí (230) je dále členěn na krasové oblasti:
     K230 09 Němčický kras
     K230 10 Vratíkovský kras
     K230 11 Mojetínský kras
     K230 12 Moravský kras
     K230 13 Kras v jurských vápencích u Brna
     K230 14 Kras u Bedřichovic
     K230 15 Kras v okolí Tišnova
     K230 16 Malhostovicko-Veverský kras
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P230 21 Boskovická brázda
     P230 23 Drahanská vrchovina

V karsologickém celku je evidováno přibližně 1250 krasových a 20 pseudokrasových jeskyní.

Největší krasové jeskyně se nachází v Moravském krasu, především jde o systém Amatérské jeskyně s přibližnou délkou kolem 50 km a systém Rudické propadání – Býčí skála s 13 km chodeb.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, s. 387-388. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.