Němčický kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí.

Krasové území o rozloze několika ha leží západě a severozápadě od obce Němčice v severním pokračování vápencového pruhu Moravského krasu. Staří horníci je znali již od 18. století, kdy z krasových dutin těžili železnou rudu. Povrchový kras je zde vyvinut poměrně slabě. Jsou tu denudační zbytky krasových kuželů ve formě několika plochých vyvýšenin a náznaky obecných škrapů v ojedinělých vápencových výchozech. Podzemní kras reprezentuje systém Němčických jeskyní a malá jeskyňka u Valchova.

Krasové jevy jsou vyvinuty ve vápencích němčického pruhu přechodného vývoje moravského devonu (givet – frasn). Jde o ekvivalent vilémovických vápenců macošského souvrství Moravského krasu, většinou jemnozrnné až středozrnné biodetritické až biomikritové vápence. Od východu na ně nasedají jílové břidlice s laminami radiolaritů, které jsou součástí ponikevského souvrství (famen). Němčický pruh přechodného vývoje moravského devonu se táhne severním směrem od Petrovic v nejsevernější části Moravského krasu k Němčicím, Vratíkovu a Vážanům v celkové délce 12 km. Není celistvý, je příčnými zlomy rozčleněn do dílčích ker, v nichž jsou vyvinuta tři krasová území – Němčický, Vratíkovský a Mojetínský kras (od jihu k severu). Na severu je Němčický kras oddělen jz. zlomem valchovského prolomu od Vratíkovského krasu.

Podkladem Němčického krasu jsou proterozoická intruziva brněnského masivu (granodiority), západní část vlastního devonského pruhu budují bazální klastika (ems – monomiktní slepence a pískovce).

Evidovány jsou 2 jeskyně. Významné jsou Němčické jeskyně s délkou cca 400 m a hloubkou cca 40 m.

BALÁK, I. (2009). Němčický kras, s. 389. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---