Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K23016

Malhostovicko-Veverský kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí.

Malhostovicko-Veverský kras je vytvořen v pruhu devonských vápenců, který lemuje východní svahy střední části Boskovické brázdy mezi Újezdem u Černé Hory, Malhostovicemi, Čebínem, Chudčicemi a hradem Veveří. Nesouvislý pruh směru SSV–JJZ délky cca 14 km je široký 60–800 m a jeho charakteristickým rysem je zazubený styk s horninami brněnského masivu na východě a permokarbonskou výplní boskovického příkopu na západě, způsobený tektonickým porušením. V okolí Malhostovic a Čebína se rozpadá do několika izolovaných ostrovů. Paleozoikum na západním okraji brněnského masivu vystupuje v tektonické pozici podél okrajového zlomu boskovického příkopu. Karbonáty, na něž je kras vázán, reprezentují různé typy vápenců, jejichž faciální vývoj odpovídá vápencům macošského a líšeňského souvrství v jižní části Moravského krasu.

Vápence tvoří úzký pruh v temenních partiích vyvýšenin, takže srážková a tavná voda rychle odtéká mimo krasové území. Krasovým územím neprotéká žádný stálý vodní tok. Proto se lépe vyvíjejí povrchové krasové jevy. Jedná se o polycyklický kras s několika fázemi krasovění, v němž se nacházej í povrchové i podzemní krasové tvary fosiIizované mladšími uloženinami, místy pak částečně exhumované a nověji aktivizované (např. Čebínka a pahorky jižně od Malhostovic). Krasovění zde započalo pravděpodobně brzy po regresi devonské záplavy a pokračovalo v několika dalších fázích během karbonu, spodní křídy a terciéru. Recentní krasovění se projevuje zejména rozvojem povrchových krasových tvarů (škrapová pole, závrty).

Oblast Malhostovicko-Veverského krasu se člení na krasové skupiny:
     K2301610 Kras u Újezda u Černé Hory
     K2301611 Kras u Malhostovic
     K2301612 Kras na Čebínce
     K2301613 Kras u Dálek a Hůrky
     K2301614 Kras mezi Chudčicemi a hradem Veveří

Evidováno je asi 10 malých jeskyní, z nichž největší byla dnes již odtěžená Psí díra na Čebínce.


BALÁK, I. (2009). Malhostovicko-Veverský kras, s. 519-520. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.