Malhostovicko-Veverský kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí.

Malhostovicko-Veverský kras je vytvořen v pruhu devonských vápenců, který lemuje východní svahy střední části Boskovické brázdy mezi Újezdem u Černé Hory, Malhostovicemi, Čebínem, Chudčicemi a hradem Veveří. Nesouvislý pruh směru SSV–JJZ délky cca 14 km je široký 60–800 m a jeho charakteristickým rysem je zazubený styk s horninami brněnského masivu na východě a permokarbonskou výplní boskovického příkopu na západě, způsobený tektonickým porušením. V okolí Malhostovic a Čebína se rozpadá do několika izolovaných ostrovů. Paleozoikum na západním okraji brněnského masivu vystupuje v tektonické pozici podél okrajového zlomu boskovického příkopu. Karbonáty, na něž je kras vázán, reprezentují různé typy vápenců, jejichž faciální vývoj odpovídá vápencům macošského a líšeňského souvrství v jižní části Moravského krasu.

Vápence tvoří úzký pruh v temenních partiích vyvýšenin, takže srážková a tavná voda rychle odtéká mimo krasové území. Krasovým územím neprotéká žádný stálý vodní tok. Proto se lépe vyvíjejí povrchové krasové jevy. Jedná se o polycyklický kras s několika fázemi krasovění, v němž se nacházej í povrchové i podzemní krasové tvary fosiIizované mladšími uloženinami, místy pak částečně exhumované a nověji aktivizované (např. Čebínka a pahorky jižně od Malhostovic). Krasovění zde započalo pravděpodobně brzy po regresi devonské záplavy a pokračovalo v několika dalších fázích během karbonu, spodní křídy a terciéru. Recentní krasovění se projevuje zejména rozvojem povrchových krasových tvarů (škrapová pole, závrty).

Oblast Malhostovicko-Veverského krasu se člení na krasové skupiny:
     K2301610 Kras u Újezda u Černé Hory
     K2301611 Kras u Malhostovic
     K2301612 Kras na Čebínce
     K2301613 Kras u Dálek a Hůrky
     K2301614 Kras mezi Chudčicemi a hradem Veveří

Evidováno je asi 10 malých jeskyní, z nichž největší byla dnes již odtěžená Psí díra na Čebínce.

BALÁK, I. (2009). Malhostovicko-Veverský kras, s. 519-520. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---