Kras mezi Chudčicemi a hradem Veveří

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, krasové oblasti K230 16 Malhostovicko-Veverský kras.

Mezi Chudčicemi a hradem Veveří je kras vyvinut v temenních partiích hřbetu s nejvyšším vrcholem Kuňky (422 m n. m.), který v délce cca 4 km pozvolna klesá až k hradu Veveří (328 m n. m.). Pod hradem je protnut hlubokým údolím Svratky s Brněnskou přehradou (230 m n. m.).

Kras je vázán na devonské vápence, které v pruhu sledují východní zlomové omezení boskovického příkopu. Jsou silně tektonizovány, vytaženy podél zlomu a rozlámány do jednotlivých ker příčnými zlomy. V oblasti chudčického hřbetu je na nich vyvinut kuželový kras kokpitského typu se značnou mocností pestrých zvětralin s pravděpodobně předbádenským reliéfem.

Vrty v okolí vrcholu Kuňky odhalily podzemní krasové dutiny vyplněné středomiocenními sedimenty. Jim odpovídají obdobné sedimenty krasového povrchu severně a jihovýchodně od kóty Kuňky a dále na jih odtud v sedle mezi kótami 420 m n. m. a 389 m n. m. Korespondující výšková úroveň naznačuje existenci terciérní úrovně krasovění 370 m n. m.

Z povrchových recentních krasových jevů jsou poměrně hojné škrapy, mezi Chudčicemi a hradem Veveří je množství depresí (průměr 1,8–21 m, hloubka do 1,9 m), které mohou být interpretovány jako krasové závrty.

Podzemní kras je zastoupen pouze dvěma malými puklinovými jeskyněmi.

BALÁK, I. (2009). Malhostovicko-Veverský kras, s. 519-520. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---