Kras v jurských vápencích u Brna

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí.

Při východním okraji brněnské aglomerace leží ostrůvky druhohorních jurských vápenců – Hády, Bílá hora, Stránská skála a Švédské valy. Jsou denudačními relikty o mocnosti max. 130 m (vrt u Slatiny). Na Hádech a Švédských valech spočívají na svrchnodevonských až spodnokarbonských vápencích, které nenesou stopy předjurského zkrasovění. Na Bílé hoře a Stránské skále není podloží známo.

Stratigrafický rozsah druhohorních vápenců je od nejvyšší střední jury (dogger – kelloway) po střední svrchní juru (malm – kimeridž). Vrstevní sled začíná bioklastickými vápenci (Hády) a litickými pískovci (Slatina) malých mocností. Vlastní karbonátový paket tvoří především vrstevnaté bioklastické vápence, místy s oolity, korály, houbovými kupami a stromatolity. Výrazná je dolomitizace a silicifikace (rohovce). Zřetelná je poloha až masivních krinoidových vápenců mezi prokřemeněnými částmi (Stránská skála, Slatina). Výskyty na Hádech, Bílé hoře a Stránské skále jsou subhorizontální až velmi slabě ukloněné, vápence na Švédských valech jsou výrazně ukloněné.

Morfologicky nejvýraznější je Stránská skála (310 m n. m.), která jako jediná podlehla zkrasovění.

Krasová oblast jurských vápenců u brna se člení na krasové skupiny:
     K2301310 Stránská skála
     K2301311 Švédské valy

Evidováno je přibližně 10 jeskyní, z nichž největší jsou Jezerní a Medvědí s délkami několik desítek metrů.

BALÁK, I. (2009). Kras v jurských vápencích u Brna, s. 511-513. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---