Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území severního bloku zaujímá část území severní Moravy, a i když je vzhledem ke své horninové skladbě na krasové i pseudokrasové jevy vcelku poměrně chudší, zahrnuje jednu z našich nejvýznam něj ších krasových oblastí – Hranický kras.
Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celý Nízký Jeseník a Opavskou pahorkatinu, na severu pak ještě část přilehlé Zlatohorské vrchoviny a Osoblažské nížiny, na západě zasahuje do východních svahů Hrubého Jeseníku. Izolovaná kra Maleníku na jihovýchodě je již součástí Podbeskydské pahorkatiny provincie Západních Karpat.
Geologicky tento celek tvoří horniny devonu a spodního karbonu v Nízkém Jeseníku a horniny svrchního karbonu v Opavské pahorkatině, náležící severnímu bloku moravskoslezského paleozoika moravskoslezské geologické oblasti. Západ území budují devonské fylity a kvarcity s polohami paleovulkanitů i tělesy vápenců. Na většině území však převládají břidlice, droby, zčásti i slepence kulmu spodního karbonu, prostoupené místy menšími tělesy vulkanitů, na východě na ně nasedají sedimenty svrchního karbonu, přecházející do uhlonosné formace hornoslezské pánve. K tomuto karsologickému celku je přiřazena také izolovaná kra Maleníku. Tvoří ji vápence hranického devonu a kulmské sedimenty.
Kras je v tomto celku popsán z ostrůvků devonských vápenců ve vrbenských vrstvách při východním okraji silesika v Hynčické hornatině a ve šternbersko-hornobenešovském pruhu severního bloku moravskoslezského paleozoika v Bruntálské vrchovině. Na ostrůvky devonských vápenců moravsko-slezského paleozoika je vázán také kras u Předmostí, Radvanic a Lhoty. Uprostřed sedimentů náležejících Západním Karpatům vystupují izolovaně vápence hranického devonu kry Maleníku (Hranický kras).
Pseudokrasové jeskyně v tomto celku jsou jen ojedinělé, popsána je zatím jedna jeskyně z ostrůvku křídových pískovců v Amalínské vrchovině a dutiny a z neovulkanitů v Bruntálské kotlině.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území
severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí je dále členěn na jednotky:
211 Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku
s krasovými oblastmi:
K211 01 Kras v
okolí Vrbna a Zlatých Hor
K211 02 Sovinecký
kras
K211 03 Kras
šternbersko-hornobenešovského pruhu
K211 04 Kras
Moravské brány u Přerova
s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
P211 51 Zlatohorská vrchovina
P211 53 Nízký Jeseník
212 krasová
a pseudokrasová území kry Maleníku s krasovou oblastí:
K212 06 Hranický
kras
213 Krasová a
pseudokrasová území Osoblažska
214 Krasová a
pseudokrasová území Hlučínska
V karsologickém celku je evidováno přibližně 50 krasových a několik pseudokrasových jeskyní.
Největší jsou veřejnosti zpřístupněné Zbrašovské aragonitové jeskyně s délkou přibližně 1500 m. Nejhlubší je Hranická propast s celkovou hloubkou více jak 450 m.
HROMAS,
J. (2009). Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a
okolí, s. 356-357. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum
Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.