Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologická jednotka 211

Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 210 Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí.

Karsologická jednotka zaujímá hornatiny a vrchoviny severní pohraničí Moravy a Slezska, od Šumperka na západě až po Hlučín na východě, na jihu až k Přerovu. Z mnoha malých, izolovaných těles vápenců je popsáno jen nemnoho krasových jeskyní a ještě méně je poznatků o jeskyních pseudokrasových. Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje celý Nízký Jeseník s východními svahy Hrubého Jeseníku na západě a s východní částí Zlatohorské vrchoviny na severu.

Geologicky tvoří jednotku horniny severního bloku moravskoslezského paleozoika. Na západě je to severojižní pás slabě metamorfovaných devonských hornin vrbenské skupiny silezika (fylity a kvarcity s polohami paleovulkanitů a ojedinělými vložkami vápenců), převážnou část území na východ odtud budují flyšoidní souvrství sedimentů spodního karbonu – kulmu. Na západě jsou to břidlice a droby andělskohorských vrstev s ojedinělými vložkami vápenců, na východě benešovské vrstvy s převahou břidlic. V kulmských souvrstvích vystupují ojediněle tělesa karbonátů, a to devonské vápence, tektonicky vytažené v jádrech antiklinál. Na JV, v Moravské bráně u Přerova, vystupují z podloží také tektonické útržky devonských vápenců (vývoje Moravského krasu).

Kras se v této jednotce vyskytuje v ostrůvcích devonských vápenců ve vrbenské skupině silesika, v sovinecké antiklinální struktuře a ve šternbersko-hornobenešovském pruhu andělskohorských vrstev. Vápence tvoří izolované, tektonicky ohraničené kry a polohy velmi malých plošných rozsahů uprostřed nekrasových hornin. Přes značný počet drobných výskytů limitují jejich malé rozměry výrazně rozsah a projevy zkrasovění. To je převážně nevýrazné, s malým výskytem či naprostou absencí povrchových i podzemních krasových jevů. Kras s jeskyněmi je popsán z povodí horní Opavy u Vrbna pod Pradědem, od Heřmanovic, Zlatých Hor, od Sovince, z vápenců u Přerova a nelze vyloučit i zkrasovění přerovských travertinů. Z pseudokrasových jeskyní je zatím popsána jen jediná jeskyně z křídových pískovců od Bohušova v Amalínské vrchovině a jeskyně v neovulkanitech Venušiny sopky a na Velkém Roudném u Bruntálu.

Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových oblastí Nízkého Jeseníku se člení na krasové oblasti:
     K211 01 Kras v okolí Vrbna a Zlatých Hor
     K211 02 Sovinecký kras
     K211 03 Kras šternbersko-hornobenešovského pruhu
     K211 04 Kras u Přerova
a pseodokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P211 51 Zlatohorská vrchovina
     P211 53 Nízký Jeseník

Evidováno je více jak 10 krasových a několik malých pseudokrasových jeskyní. Nejdelší krasovou jeskyní je Sovinecká s délkou kolem 100 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku, s. 357. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.