Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 210 Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí, karsologické jednotky 211 Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku.
V jv. výběžku Tršické pahorkatiny Nízkého Jeseníku do Bečevské brány (Moravské brány) západně a severozápadně od Přerova vystupuje ze spodnokarbonských sedimentů (kulmu) i z pokryvných neogenních sedimentů Karpatské předhlubně několik malých ostrovů devonských vápenců, odpovídajících vývoji Moravského krasu (vilémovické vápence macošského souvrství) a geologicky příslušejících do moravskoslezského paleozoika moravskoslezské oblasti. Jejich povrchové krasové jevy jsou vzhledem k pokryvným útvarům dosti skromné nebo většinou zcela chybí. Zato díky poměrně intenzivní těžbě vápenců v minulosti byla v největších vápencových výchozech oblasti objevena celá řada menších jeskyní, které však byly pokračující těžbou nebo rekultivacemi postupně zničeny. Po vydobytí větších částí vápencových ložisek je dnes většina lokalit nejen opuštěna, ale mnohde i zavezena odpadem bez možnosti ověřit původní rozsah popisovaných krasových jevů, k nimž se váže i řada pozoruhodných pověstí. Krasové jevy tohoto území zpracoval J. Skutil, a především pak J. Šrot. Nebýt této dokumentace z 50. let 20. století, byly by jeskyně této oblasti dnes neznámé.
Evidováno je několik malých jeskyní.
MORÁVEK, R. (2009). Kras Moravské brány u Přerova, s. 359-360. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.