Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K2110410

Kras u Přerova

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 210 Krasová a pseudokrasová území severního bloku – Nízkého Jeseníku a okolí, karsologické jednotky 211 Krasová a pseudokrasová území Nízkého Jeseníku, krasové oblasti K211 04 Kras Moravské brány u Přerova.

V jv. výběžku Tršické pahorkatiny Nízkého Jeseníku do Bečevské brány (Moravské brány) západně a severozápadně od Přerova vystupuje ze spodnokarbonských sedimentů (kulmu) i z pokryvných neogenních sedimentů Karpatské předhlubně několik malých ostrovů devonských vápenců, odpovídajících vývoji Moravského krasu (vilémovické vápence macošského souvrství) a geologicky příslušejících do moravskoslezského paleozoika moravskoslezské oblasti. Jejich povrchové krasové jevy jsou vzhledem k pokryvným útvarům dosti skromné nebo většinou zcela chybí. Zato díky poměrně intenzivní těžbě vápenců v minulosti byla v největších vápencových výchozech oblasti objevena celá řada menších jeskyní, které však byly pokračující těžbou nebo rekultivacemi postupně zničeny. Po vydobytí větších částí vápencových ložisek je dnes většina lokalit nejen opuštěna, ale mnohde i zavezena odpadem bez možnosti ověřit původní rozsah popisovaných krasových jevů, k nimž se váže i řada pozoruhodných pověstí. Krasové jevy tohoto území zpracoval J. Skutil, a především pak J. Šrot. Nebýt této dokumentace z 50. let 20. století, byly by jeskyně této oblasti dnes neznámé.

Krasové jevy byly odkrývány v lomu 500 m východně od obce Kokory. V jeho stěnách byly těžbou otevírány úzké krasové komíny. Přímo z vápenců kokorského lomu vyvěrala do potoka Olešnice jediná prokázaná vyvěračka této oblasti.

V lomu severně od obce Rokytnice byl poznán kras. Z období těžby odtud uvádí J. Šrot v roce 1952 častý výskyt větších krasových dutin. U vchodu do těžebního areálu byly v té době hluboké horizontální i vertikální zkrasovělé pukliny, činné za jarního tání a vodních přívalů jako ponory. Dnes je lom zcela zavezen odpadem a rekultivován.

Činný lom na vápenec byl 500 m západně od obce Sobíšky. Z období těžby je odtud uváděno velké množství malých krasových dutin. Opuštěný lom je dnes značně zarostlý, ale svým rozsahem v původním stavu. V 50. letech 20. stoletÍ byl v jeho j. části odkryt krasový kanál.

U obce Radvanice je kras znám ze dvou lomových areálů 400 m jv. od obce. Z lomu Na Skalách 1 km sv. od obce uvádí J. Šrot v roce 1952 prostornou jeskyni (U Radvanic). Oba lomy jsou již zcela zavezeny a popisovaná jeskyně zanikla. Nejznámějším krasovým jevem této lokality je ponor na Ztraceném potoce, 750 m severně od obce u kóty 278. J. Šrot zde v letech 1952 a 1953 opakoval několik barvicích pokusů, ale větší poznatky o průběhu podzemního toku nezískal. Ponor vytváří malý mísovitý zářez v levém břehu potoka a za vyššího stavu vody je stále činný.

Největší zdejší vápencový lom, dnes opuštěný, se nachází asi 1 km sz. od místní části Přerova-Předmostí, na kótě 283 m n. m. Z něj je popsána i největší jeskyně této oblasti. Ze speleologického hlediska byla lokalita Předmostí s vrchem Žernová vždy nejnadějnější lokalitou celého přerovského vápencového území. Dnes není ve stěnách opuštěného lomu zachována žádná jeskyně ani jiný krasový jev.

Předmostí je v odborném světě známo a spojeno především s hojnými nálezy v pleistocenních spraších, jejichž celková mocnost zde dosahuje až 25 m. V tomto würmském sprašovém komplexu, který místy vápence překrývá, bylo v 19. století vykopáno mnoho kosterních pozůstatků pleistocenních obratlovců (zbytky většího počtu poměrně dobře zachovaných koster dokonce umožnily sledovat i variabilitu populace, nejznámější patřily např. mamutům), kosterní zbytky paleolitického člověka (Homo predmostensis) a několik kulturních vrstev paleolitické industrie, jež byly předmětem výzkumu řady badatelů (K. J. Maška, M. Kříž, J. Wankel, J. Knies, J. Skutil, K. Zapletal, V. Ložek, J. Kovanda a další). Archeologicky a osteologicky významné sedimenty s polohami různého stáří od W1 po W3 leží mezi spodním a vrchním pokryvem. Přítomnost paleolitického člověka v jeskyních zde však zatím nebyla potvrzena.

Evidováno je několik malých jeskyní.


MORÁVEK, R. (2009). Kras Moravské brány u Přerova, s. 359-360. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.