Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 140

Krasová a pseudokrasová území podkrušnohoří

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území podkrušnohoří tvoří pás, zaujímající zhruba území severočeských a západočeských pánví, s příslušnými vulkanity a přilehlou křídou v podhůří Krušných hor a na dolním Labi, zhruba mezi Chebem na JZ a Krásnou Lípou na SV. Krasové jevy jsou ojedinělé, pseudokrasové jeskyně však patří k pozoruhodným.

Geograficky a geomorfologicky tento celek leží v Krušnohorské a zčásti i Sudetské soustavě a zahrnuje pánve Chebskou, Sokolovskou a Mosteckou, Doupovské hory, České středohoří, Děčínskou vrchovinu a Lužické hory.

Geologicky celek budují převážně komplexy třetihorních sedimentů podkrušnohorských pánví chebské, sokolovské a severočeské, masivy třetihorních neovulkanitů Doupovských hor a Českého středohoří a přilehlá souvrství sedimentárních hornin české křídové pánve. Na sv. okraji jsou podél lužického zlomu z podloží vyvlečeny tektonické útržky sedimentů jury. Celek se kryje s rozsahem výrazného tektonického příkopu, ležícího mezi hlubinnými zlomy krušnohorským na SZ, litoměřickým na JV a lužickým na SV. Náleží z větší části do geologické oblasti krušnohorské, na SV zasahuje do oblasti lugické.

Krasové jevy se vyskytují v jurských karbonátech na lužickém zlomu, hypoteticky mohou existovat také v křídových sedimentech s vyšším obsahem karbonátů.

Pseudokrasové jeskyně se v této soustavě objevují ve všech hlavních typech horninových komplexů. V třetihorních sedimentech Sokolovské pánve vznikla, ve vazbě na lokální paleohydrografické poměry, série vrstevních jeskyní. Ve vulkanoklastických sedimentech Doupovských hor vznikly dutiny geneticky predisponované stromy třetihorního lesa, zastiženého vulkanickými explozemi. V masivech pevných neovulkanitů jsou převážně puklinovité a rozsedlinové jeskyně, podmíněné gravitačními procesy v okrajových zónách vulkanických těles. V pískovcových sedimentech české křídové pánve vznikly jeskyně různých typů, z nichž mnohé byly později upravené na sklepy či obytné prostory.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území podkrušnohoří je dále členěn na jednotky:
     141 Krasová a pseudokrasová území zhruba rozsahu severočeských hnědouhelných pánví s křídou a vulkanity
     s krasovou oblastí:
          K141 49 Kras jurských vápenců u Krásné Lípy
     s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
           P141 26 Děčínská vrchovina
           P141 31 České středohoří
           P141 35 Lužické hory
     142 Krasová a pseudokrasová území Doupovských hor
     s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
          P142 30 Doupovské hory
     143 Krasová a pseudokrasová území Sokolovské pánve
     s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
           P143 28 Sokolovská pánev
     144 Krasová a pseudokrasová území Chebské pánve

V karsologickém celku je evidována pouze 1 krasová a přibližně 180 pseudokrasových jeskyní. K nejvýznamnějším pseudokrasovým jeskyním náleží systém jeskyní Pod Děčínským Sněžníkem s celkovou délkou chodeb kolem 800 m a dále pak Loupežnická a Loupežnická u Velkého Března s délkami více jak 100 m chodeb.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území podkrušnohoří, s. 269-270. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.