Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 320

Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Vnějších Západních Karpat zaujímá nejvýchodnější pás podél hranic se Slovenskem. Krasové jevy jsou zde soustředěny pouze na jurská až spodnokřídová bradla Pavlovských vrchů na jihu a izolované kopce jurských až spodnokřídových hornin ve Štramberské vrchovině. Pseudokrasové jevy mimořádného významu provází souvrství flyšových pískovců převážně v Moravskoslezských Beskydech.

Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá celou část soustavy Vnějších Západních Karpat, zasahujících na naše území, tj. Jihomoravské, Středomoravské a Moravsko-slovenské Karpaty, Západobeskydské podhůří, Západní a Slovenské Beskydy.

Geologicky tento celek tvoří příkrovy psefitických a psamitických hornin flyšových sedimentárních komplexů křídy až starších třetihor (paleogénu), patřící flyšovému pásmu příkrovových jednotek ve Vnějších Západních Karpatech. V nich vystupují tektonické útržky jurských a spodnokřídových karbonátů.

Kras je v tomto celku vázán na karbonátové horniny tektonických útržků (bradel) jurských a spodnokřídových vápenců ve vnější skupině příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. Je vyvinut v Pavlovských vrších na jihu a v izolovaných vrších ve Štramberské vrchovině. Souvislejšího rozsahu je pouze v Pavlovských vrších, ve Štramberské vrchovině se jedná o regionálně omezené krasové vrchy. Největší krasovou jeskyní soustavy je Jeskyně Na Turoldu v Pavlovských vrších.

Pseudokrasové jevy v tomto celku se vyskytují především v mohutných souvrstvích flyšových sedimentů příkrovových jednotek ve Vnějších Západních Karpatech, kde v mladém reliéfu na výrazných tektonických poruchách vznikly poměrně rozsáhlé rozsedlinové jeskynní systémy, na puklinách četné puklinové jeskyně a propasti, v sesuvných územích pak i blokové a jim podobné gravitační jeskyně. Ojedinělým jevem jsou sufózní dutiny ve spraších na úpatí Pavlovských vrchů.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Vnějších Západních Karpat je dále dělen na jednotky:
     321 Krasová a pseudokrasová území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat s krasovými oblastmi:
           K321 08 Kras Palkovických hůrek
           K321 26 Štramberský kras
     322 Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny s krasovou oblastí:
           K322 27 Kras Pavlovských vrchů

Evidováno je přibližně 40 krasových a 120 pseudokrasových jeskyní. Nejdelší a nejhlubší je systém Jeskyně Na Turoldu – Liščí s celkovou délkou kolem 3 km v Pavlovských vrších. K dalším významným náleží např. jeskyně Šipka a Slámova sluj ve Štramberském krasu.

Z pseudokrasových dutin je nejdelší Cyrilka s více jak 500 m, Kněhyňská téměř 300 m a Velká Ondrášova s více jak 200 m. Jednou z nejhlubších pseudokrasových propastí v ČR je Kněhyňská hluboká téměř 60 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat, s. 530-531. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.