Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny
(karsologická jednotka 322)
Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny náleží do:
- karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní
- karsologického celku 320 Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat
Karsologická jednotka zaujímá nejjižnější výběžek Vnějších Západních Karpat v širším okolí Mikulova – morfologicky výraznou Mikulovskou vrchovinu s vápencovými bradly.
Geograficky a geomorfologicky zaujímá celou Mikulovskou vrchovinu s Pavlovskými vrchy a Milovickou pahorkatinou.
Geologicky jednotku tvoří tektonická bradla jurských až spodnokřídových karbonátů v čele karpatských příkrovů ždánické jednotky, obklopené psefitickými a psamitickými sedimenty svrchně křídového až paleogenního stáří a mladšími – neogénními až kvartérními sedimenty karpatské předhlubně a severních výběžků Vídeňské pánve.
Kras je v této jednotce vázán na jurské a spodnokřídové vápence, budující jádro Pavlovských vrchů. Ve starší literatuře je též označován jako Jihomoravský kras. Projevuje se výraznou morfologií s povrchovými krasovými jevy a v menším rozsahu jeskyněmi.
Pseudokrasové jeskyně se v této jednotce vyskytují pouze ve sprašových hlínách pleistocenního stáří, pokrývajících jz. úpatí Pavlovských vrchů.
Karsologická jednotka krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny zahrnuje krasovou oblast:
K322 27 Kras Pavlovských vrchů
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny, s. 546. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.