Krasová a pseudokrasová území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 320 Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat.

Karsologická jednotka zaujímá celou hornatinu od moravských úvalů na východě podél hranice se Slovenskem, od jižní hranice republiky až po severní.

Geograficky a geomorfologicky zahrnuje celé Vnější Západní Karpaty zasahující na naše území, s výjimkou Mikulovské vrchoviny, tj. Moravskoslezské Beskydy, Hostýnsko-vsetínskou hornatinu, Vizovickou vrchovinu, Chřiby a Ždánický les.

Geologicky jednotku tvoří příkrovy psefitických a psamitických hornin flyšových sedimentárních komplexů křídy až starších třetihor (paleogénu), patřící flyšovému pásmu příkrovových jednotek ve Vnějších Západních Karpatech, tj. příkrovy ždánické, podslezské a slezské jednotky a magurské skupiny. V příkrovech slezské jednotky vystupují izolované tektonické útržky jurských a spodnokřídových karbonátů.

Krasové jevy jsou vázány na izolovaná bradla ve Štramberské vrchovině, kde jsou lokálně omezené projevy krasové hydrografie – vyskytují se zde drobné povrchové krasové jevy a izolované jeskyně.

Pseudokrasové jevy a jeskyně se v této jednotce vyskytují relativně často, a to ve flyšových sedimentech s pískovci a jílovci svrchní křídy až oligocénu, budujícími skupiny magurských a vnějších příkrovů Západních Karpat na Moravě a ve Slezsku.

Převážně na tektonických poruchách, jílovcových polohách a dalších inhomogenitách hornin v exponovaných horských polohách docházelo a většinou ještě dochází ke gravitačním pohybům a vzniku deformací (otevírání poruch, rozestupování skalních masivů, jejich gravitační sjíždění a rozpad). Podzemní pseudokrasové tvary jsou zastoupeny dutinami různých rozměrů a tvarů, sítí křížících se puklinových chodeb a svislých komínů – rozsedlinovými jeskyněmi a propastmi. Menší část jeskyní se nachází mezi volně nakupenými skalními bloky, většinou však bývají nehluboké a nachází se těsně pod úrovní terénu v podobě jeskyní blokových. Časté jsou také jeskyně výklenkové a jim podobné tvary výraznějších voštin až převisů.

Jeskyně provází skalní výchozy, exponované horské svahy a sesuvná území zejména ve Chřibech, Vizovické vrchovině, Pulčínské hornatině, Hostýnských a Vsetínských vrších, Radhošťské a Lysohorské hornatině, Slezských Beskydech a Jablůnkovském Mezihoří.

Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat se člení na krasové oblasti:
     K321 08 Kras Palkovických hůrek
     K321 26 Štramberský kras
     a na pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P321 79 Ždánický les
     P321 81 Chřiby
     P321 83 Vizovická vrchovina
     P321 85 Javorníky
     P321 86 Podbeskydská pahorkatina
     P321 87 Hostýnsko-vsetínská hornatina
     P321 90 Moravskoslezské Beskydy
     P321 91 Slezské Beskydy
     P321 92 Jablunkovské mezihoří

Evidováno je asi 15 krasových a 120 pseudokrasových jeskyní. K  významným krasovým dutinám náleží např. jeskyně Šipka a Slámova sluj ve Štramberském krasu. Z pseudokrasových dutin je nejdelší Cyrilka s více jak 500 m, Kněhyňská téměř 300 m a Velká Ondrášova s více jak 200 m. Jednou z nejhlubších pseudokrasových propastí v ČR je Kněhyňská hluboká téměř 60 m.

HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat, s. 531. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---