Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 220

Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území středního bloku zaujímá část území střední Moravy v Hornomoravském úvalu a jeho nejbližší okolí. Mezi izolovanými karbonátovými masivy jsou i významná krasová území Mladečského a Javoříčského krasu.

Geograficky a geomorfologicky tento celek zaujímá Hornomoravský úval bez jihovýchodní části a na severozápadě ještě přilehlou Bouzovskou vrchovinu, část Mohelnické brázdy a Úsovské vrchoviny.

Geologicky tento celek náleží moravskoslezské oblasti. Jeho převážnou část kryjí mocné třetihorní a čtvrtohorní sedimenty karpatské předhlubně na výrazné zlomové zóně Hané. K této rozsáhlé geologické depresi přiléhají nebo z jejího podloží v podobě ostrovů vystupují sedimentární horniny moravskoslezského paleozoika s devonskými vápenci a břidlicemi, jakož i droby a slepence spodního karbonu (kulmu).

Kras je v tomto celku vyvinut zejména v masivech devonských vápenců, izolovaně vystupujících ze sedimentárních komplexů kulmu v pásmu konicko-mladečského devonu. Další vápencové ostrůvky vystupují z platformních sedimentů Hornomoravského úvalu zejména u Grygova, Hněvotína a Čelechovic. Reprezentují všechny tři základní typy faciálního vývoje moravského devonu – drahanský mezi Jesencem a Dzbelem a v okolí Kladek, přechodný v okolí Vojtěchova a Ludmírova a facii Moravského krasu v území mezi Javoříčkem a Mladčí, jakož i v ostrovech Hornomoravského úvalu. V rázu krajiny se s ohledem na svůj malý plošný rozsah vápence výrazněji neuplatňují, jsou však na ně vázány významné krasové, především podzemní jevy s nejrozsáhlejším jeskynním systémem této oblasti Javoříčskými jeskyněmi a světově proslulou archeologicko-paleontologickou lokalitou Mladečské jeskyně. Pozoruhodná je také krasová hydrografie některých úseků tohoto území.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území středního bloku Hornomoravského úvalu a okolí je dále členěn na krasové oblasti:
     K220 07 Kras Hornomoravského úvalu
     K220 34 Javoříčský kras
     K220 35 Mladečský kras
     K220 36 Kras Úsovské vrchoviny u Troubelic
     K220 37 Kras nectavského a svinovsko-vranovského krystalinika

V karsologickém celku je evidováno přibližně 100 krasových jeskyní. Je známa jediná pseudokrasová jeskyně ve spraších.

K největším jeskyním patří veřejnosti zpřístupněné Javoříčské s délkou více jak 5 km chodeb a Mladečské s více jak 1000 m. Dále pak jeskyně Za Hájovnou o délce kolem 1000 m a Rachavská okolo 400 m chodeb.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí, s. 369-370. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.