Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K22034

Javoříčský kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 220 Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí.

Javoříčský kras je vázán na vápencové ostrovy v Ludmírovské vrchovině mezi Konicí a Dzbelem na JZ a Pateřínem na SV. Jeho centrum s obcí Javoříčko je asi 12 km zjz. od Litovle. Z nepříliš členitého reliéfu krajiny vyčnívají nevýrazné zalesněné vrcholy kopců Rudka (589 m n. m.), Špraněk (539 m n. m.), Homole (514 m n. m.), Brablenec (479 m n. m.) a další. Hydrografickou osou celého území je potok Špraněk, pramenící pod vrchem Liškovy skalky (587,3 m n. m.). Zprvu protéká širokým údolím s loukami, pod Vojtěchovem pak prořezává vápencovou kru výrazným kaňonovirým údolím s několika velkými skalisky (nejpozoruhodnější je Zkamenělý zámek) a v údolí sz. od Javoříčka se spojuje s potokem Javoříčkou. Okolí soutoku je značně zaštěrkováno, oba toky zde meandrují a při vyšších vodních stavech se tu obnovují a zanikají ponory.

Krasové jevy jsou vázány na vápence konicko-mladečského devonu pestrého faciálního vývoje. Jejich výchozy tvoří nesouvislý pás generelního směru jz.–sv., tektonicky členěný příčnými dislokacemi směru sz.–jv. V nejjižnější části, mezi Jesencem, Dzbelem a Ponikví, převažují vulkanické horniny nad břidlicemi a šedými lavicovitými vápenci o mocnosti 20–50 m. Ve střední části, v okolí Ludmírova a Vojtěchova, je vývoj přechodní, charakteristický nedostatkem iniciálního vulkanismu, s mocně vyvinutými tmavými i světlými vápenci o mocnosti 60–70 m v nadloží břidlic. Na severu, v okolí Javoříčka, má devon analogický vývoj s facií Moravského krasu: hrubě lavicovité, světle šedé vápence vilémovické tu budují i hlavní část kry Špraňku, v němž je nejrozsáhlejší jeskynní systém celé oblasti – Javoříčské jeskyně. Od vápenců vývoje přechodního je odděluje významné příčné poruchové pásmo vojtěchovské. Celková rozloha vápenců je přes 6 km2. Konicko-mladečský devon s jeho podložím obklopují sedimenty kulmu.

Javoříčský kras je řazen do tzv. rozptýleného krasu. Vápence jsou značně zkrasovělé, často tvoří krátké hřbety a vrchy se skalnatými svahy. I když z povrchových krasových jevů jsou vyvinuty jen některé, řada z nich je typická pro velká krasová území – např. kaňonovité údolí a mohutný řícený závrt. Běžné jsou především obecné škrapy, závrty, ponory a vyvěračky. Škrapy vznikly lokálně na obnaženém terénu vrcholových partií skaliska Průchodnice, vrchu Špraňku, Brablenci, nejtypičtější jsou na Holém kopci s malým škrapovým polem na jižním svahu. Závrty jsou uzavřené i zející, mísovité i nálevkovité. Největší klasický závrt leží severně od Ponikve (Koňský závrt). Největším zejícím závrtem je řícený závrt Zátvořice na Špraňku. Destrukcí starých jeskyní vznikla i skalní brána a okna ve skalní stěně Zkamenělého zámku na pravém břehu kaňonovitého údolí Špraňku.

Brána je největší (výška 8 m a šířka 8,5 m) na Moravě. V celém území jsou časté ponory a vyvěračky. Ponory jsou ve dnech závrtů (např. Koňský závrt u Ponikve), otevřené (např. v břehu potoka pod Zkamenělým zámkem či propadání U Smrku) nebo přímo v korytech potoků.

Bohatě je vyvinut podzemní kras s množstvím, z velké části dosud neodkrytých jeskyní. Vedle rozsáhlého systému Javoříčských jeskyní a dalších jeskyní, vytvořených podzemními toky (např. ve Zkamenělém zámku), jsou známy i staré jeskyně vývěrové a ponorové. Řada jeskyní je malých, svahových a puklinových.

Javoříčský kras je členěn na krasové skupiny:
     K2203410 Vrch Špraněk a okolí Javoříčka
     K2203411 Povodí Špraňku východně od Ludmírova
     K2203412 Povodí Špraňku jihozápadně od Ludmírova
     K2203413 Kras povodí Rachavky

V krasové oblasti je evidováno přibližně 70 jeskyní.

K největším jeskyním patří veřejnosti zpřístupněné Javoříčské s délkou více jak 5 km chodeb. Dále pak jeskyně Za Hájovnou o délce kolem 1000 m a Rachavská okolo 400 m chodeb.


MORÁVEK, R. (2009). Javoříčský kras, s. 373-380. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.