Vrch Špraněk a okolí Javoříčka

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 220 Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí, krasové oblasti K220 34 Javoříčský kras.

Největší vápencová kra v sv. části území Javoříčského krasu je tvořená ekvivalentem šedých vilémovických vápenců facie Moravského krasu, s hlavními kótami vrchů Špraňku (539 m n. m.), Boučí (527 m n. m.), Brablence (493 m n. m.), Paní hory (485 m n. m.), a ukončené na V Holým vrchem (514 m n. m.). Vrchy s protáhlými hřbety oddělují hluboce zaříznutá údolí ponorných toků Špraňku a Javoříčky, resp. erozní zářezy bezejmenných periodických potoků. V tomto okrsku Javoříčského krasu je soustředěno nejvíce povrchových a především podzemních krasových jevů s nejrozsáhlejší soustavou Javoříčských jeskyní a řadou dalších větších a menších jeskyní. Ojedinělé jsou hřebenové skalky se škrapy. Nejvýraznější vápencové skalky a stěny jsou v kaňonovitém údolí potoka Špraňku v okolí Zkamenělého zámku a na východním svahu Boučí tzv. Jokle.

Evidováno je přibližně 30 jeskyní. Největším jsou veřejnosti zpřístupněné Javoříčské s délkou více jak 5 km chodeb. Dále pak jeskyně Za Hájovnou o délce kolem 1000 m, obě s hloubkou kolem 50 m.

MORÁVEK, R. (2009). Javoříčský kras, s. 373-380. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---