Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K22035

Mladečský kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 220 Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí.

Mladečský kras se nachází v širším okolí Mladče na okraji Bouzovské vrchoviny při Hornomoravském úvalu mezi obcemi Měrotín, Hradečná, Pateřín, Bílá Lhota, Řimice, Mladeč, Střelice, Červenka a Jelení kopec. Krasové jevy jsou vázány na vápencové ostrovy Skalka (335 m n. m.), Třesín (344,9 m n. m.), stupňovitě klesající pod sedimentární výplně údolí Moravy (Třesínský práh). Od Javoříčského krasu je oddělen příčnou tektonickou linií SSZ–JJV mezi Savínem, Olešnicí a Podolím.

Území je součástí sv. úseku konicko-mladečského devonského pruhu, budovaného v této části karbonáty vývoje Moravského krasu. Na povrch tu vystupují vápence ekvivalentu vilémovických macošského souvrství. Litologicky jsou to světle šedé lavicovité až deskovité jemnozrnné vápence, které do nadloží přecházejí do šedých až tmavošedých laminovaných vápenců. Ty jsou slabě metamorfované a tektonicky silně postižené. Styk vápenců s okolním nekrasovým kulmem, tvořeným zde především jílovými břidlicemi, je tektonický. Krasový povrch zčásti překrývají nezpevněné terciérní a kvartérní sedimenty. V krajině mezi Měrotínem a Mladčí tvoří krasové území krátký hřbet zsz.–vjv. směru se skalnatými svahy zapadajícími k SV do údolí řeky Moravy. Pro specifické krasové rysy, jevy a samostatné postavení byl pro ně přijat název Mladečský kras. Je řazen k subtypu rozptýleného krasu vrásno-zlomových struktur, vytvořeného v oblasti izolovaných ker.

Mladečský kras má charakteristické povrchové i podzemní krasové jevy. Z povrchových jsou na vápencových výchozech a v opuštěných lomech především škrapy, a to jak formy počátečních škrapových rýh a kanálků, tak škrapy obecné. Nejvýraznější jsou škrapy v sv., obnaženém zlomovém svahu Třesína do údolí Moravy a v okolí vrcholu Třesína, kde je na nesouvislých skalkách nevelké škrapové pole. Intenzivně zkrasovělý povrch vápenců je obnažen skrývkami v lomech. Závrty a jim podobné deprese nejsou v Mladečském krasu hojné. Ojedinělé jsou menší mísovité a mělké trychtýřovité závrty ve vrcholové části a na západním i východním svahu Třesína, některé z nich mohou být starými příležitostnými výlomy vápence k místnímu pálení vápna a stavbě hrázek.

K typickému a výraznému jevu Mladečského krasu patří geologické varhany, které zde jsou jedním z hlavních krasových jevů. Instruktivně obnaženy jsou v opuštěných lomech v Brodkách (1,5 km západně od Mladče). Tvoří je svislé prohloubeniny válcovitého, až protáhle kuželovitého tvaru, dosahující hloubky od 1 do 9 m a průměru od 0,5 do 2 m. Předpokládá se, že jejich vznik je výsledkem korozních procesů, probíhajících v podmínkách tropického humidního klimatu. Geologické varhany v lomu Měrotín jsou od roku 1981 chráněny jako PP Geologické varhany. V opuštěných lomech tohoto areálu je rovněž řada embryonálních korozních dutin a kanálů, většinou vyplněných hlínami.

Mladečský kras je součástí rozsáhlejší krasové zvodně, zasahující hluboko do Bouzovské vrchoviny, až do okolí Javoříčka. V území třesínské části této zvodně je několik ponorů a vyvěraček, které dokládají aktivní a pokračující vývoj krasové hydrografie. Pozoruhodné jsou její proměny v poměrně krátké historii posledních desetiletí, zejména vývoj a zánik ponorů na jižní straně Třesína v korytě potoka Hradečky a vyvěraček na loukách pod sv. úpatím Třesína, kde je několik vývěrů s tůněmi, nazývané Řimické vyvěračky. Nejznámějším krasovým objektem Mladečského krasu jsou však Mladečské jeskyně, mimořádně významná archeologická a paleontologická lokalita.

Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Největší jsou veřejnosti zpřístupněné Mladečské s délkou kolem 1 km chodeb. Dále je to např. Podkova a Ve Štole. Je známa jedna pseudokrasová jeskyně ve spraších.


MORÁVEK, R. (2009). Mladečský kras, s. 381-386. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.