Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1633310

Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 33 Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova.

Kras Úsovské vrchoviny je omezen na těleso krystalických vápenců v západních svazích masivu Bílého Kamene (588,5 m n. m.), výrazně vystupujícího nad nivou řeky Moravy u obce Vitošov.

Úsovská vrchovina, tvořící úpatí Hrubého Jeseníku, má výrazně rozčleněný povrch s hluboce zaříznutými údolími vodních roků. Geologická jednotka, budující území mezi Lesnicí, Vitošovem a Úsovem, náleží k obalovým jednotkám desenské klenby silezika. Souvrství devonského stáří u Vitošova, jehož součástí je i výrazná poloha krystalických vápenců, přísluší do rohelské skupiny. Centrální, nejširší část čočkovitého ostrova vápenců, vykliňujícího k SZ i k JV, je již od roku 1872 předmětem rozsáhlé těžby.

Vitošovské vápence patří mezi krasová území merokarstu malého plošného rozsahu, vytvořeného v izolované kře silně tektonicky porušené klenby. Vyznačuje se absencí povrchových krasových jevů, ale výrazným podzemním zkrasověním. Krasové jevy tvoří především vertikální a subvertikální puklinové jeskyně, invazní propasti, menší dutiny, ale i větší dómovité prostory. Pro vitošovský kras je typická bohatá sintrová výplň v podobě náteků a stalaktitových i stalagmitových útvarů. Nejhojnější a nejkrásnější výzdobou jsou však různé tvary pizolitických a aerosolových agregátů, nalezeny zde byly i excentrické krápníky. Významné jsou také hlinité a hlinitojílovité výplně krasových dutin a puklin, kde především v typech terra rossy bylo nalezeno větší množství kosterních zbytků drobných obratlovců. Stáří nálezu Mimomys pliocaenicus bylo E. Kadlecovou datováno na cca 2,5 až 2 mil. let, kosterní materiál, zpracovaný I. Horáčkem, (skokan, ropucha, blavor, plch, krtek, několik druhů netopýrů) na cca 3,5 mil. let. Těžba vápence v lomu Vitošov postupně odkrývá pozoruhodný krasový fenomén a umožňuje jeho výzkum, bezprostředně poté jej však likviduje. Celý lomový areál zkoumá a záchrannou dokumentaci pořizuje Vlastivědné muzeum v Olomouci.

Je zde známo přibližně 10 jeskyní, z nichž největší Velkých stalagmitů má dokumentovanou délku cca 150 m.


MORÁVEK, R. (2009). Kras Úsovské vrchoviny u Vitošova, s. 339-340. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.