Kras Nedvědické vrchoviny
(krasová oblast K123 56)
Kras Nedvědické vrchoviny náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
- karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
Kras Nedvědické vrchoviny je vázán na polohy a čočky krystalických vápenců (mramorů) v krystaliniku sv. okraje Českomoravské vrchoviny. V krystalických horninách svratecké klenby moravika (proterozoického stáří) zaujímá největší plochu bítešská rula. Výrazný karbonátový horizont se nachází na styku bítešské ruly a skupiny Bílého potoka moravika, polohy krystalických vápenců jsou i v nadloží bítešské ruly v olešnické skupině moravika (pararuly, fylity a svory). V krystalických horninách poličského a svrateckého krystalinika, v severní a severozápadní části vrchoviny, představují základní horninový typ šedavé, drobnozrnné až jemnozrnné pararuly také s čočkami krystalických vápenců, v okolí Bystrého jsou polohy flogopitických mramorů. Krystalické vápence se ojediněle objevují i ve svorových polohách svrateckého krystalinika. Ale pouze u Nedvědic mají polohy vápenců větší mocnost (tzv. nedvědické mramory). Vložky krystalických vápenců se také objevují v letovickém krystaliniku. Krasové jevy na holorovině Nedvědické vrchoviny jsou fosilními tvary, zčásti i předkřídového stáří. Vápence zde plní drenážní funkci pro relativně méně propustné okolní krystalické horniny.
Krasová oblast Nedvědické vrchoviny se dále člení na krasové skupiny:
K123 56 10 Kras u Lysic
K123 56 11 Kras mezi Kunštátem a Olešnicí
K123 56 12 Kras v údolí říčky Křetínky
K123 56 13 Kras u Bystrého
DEMEK, J.; HROMAS, J. (2009). Kras Nedvědické vrchoviny, s. 256. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.