Krasová a pseudokrasové území české křídy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území české křídy tvoří rozlehlé území středních, severních a východních Čech. Krasové jevy jsou zde ojedinělé, zato pseudokrasové jevy a jeskyně jsou vyvinuty ve značném rozsahu.

Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje se soustavou České tabule, jen na severu zasahuje do Ještědsko-kozákovského hřbetu a na východě do Moravskotřebovské pahorkatiny Sudetské soustavy, na jihu ještě do Hornosázavské pahorkatiny a Železných hor Českomoravské soustavy.

Geologicky celek budují v drtivé převaze sedimentární horniny české křídové pánve, místy prostoupené tělesy třetihorních neovulkanitů. Na východě celku vystupují limnické sedimenty poorlického permu. Velké plochy v poříčí Labe a jeho přítoků jsou překryty mocnými čtvrtohorními fluviálními sedimenty. Jižní část území náleží do středočeské geologické oblasti, severní do oblasti lugické. K celku jsou přiřazeny i izolované denudační zbytky sedimentů české křídy, tvořící ostrůvky na periferii okolních geologických jednotek, zejména na Kutnohorské plošině a v Čáslavské kotlině (karsologická jednotka 123).

Kras v tomto celku byl zatím popsán jen z karbonátových hornin české křídové pánve v Turnovské pahorkatině a v denudačním zbytku křídových karbonátů na Kutnohorské plošině.

Pseudokrasové jeskyně jsou v tomto celku velmi hojné a vznikly převážně v sedimentech české křídové pánve, zejména v turonských kvádrových pískovcích, opukách a slínovcích. Geneticky jsou většinou produktem selektivního zvětrávání a gravitačních pochodů s typy puklinových, rozsedlinových, vrstevních a kombinovaných jeskyní i propastí nebo výklenkových slují. Mnoho z nich bylo uměle upraveno na sklepy či obydlí. Jen ojedinělé jsou nevelké jeskyně v tělesech třetihorních neovulkanitů.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území české křídy je dále členěn na jednotky:
     151 Krasová a pseudokrasová území české křídové pánve
     s krasovými oblastmi:
           K151 66 Kras Čáslavské kotliny a Kutnohorské plošiny
           K151 75 Kras Turnovské pahorkatiny
     s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
           P151 64 Ralská pahorkatina
           P151 65 Jičínská pahorkatina
           P151 66 Dolnooharská tabule
           P151 67 Jizerská tabule
           P151 69 Východolabská tabule
           P151 70  Orlická tabule
           P151 71 Svitavská pahorkatina
     152 Krasová a pseudokrasová území poorlického permu a poorlické křídy
     s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
           P152 44 Podorlická pahorkatina

V karsologickém celku je evidováno cca 15 krasových a zhruba 700 pseudokrasových jeskyní.

Nejvýznamnější krasovou jeskyní je Bartošova pec s délkou více jak 200 m. Z pseudokrasových jeskyní je největší jeskyně U Rozhraní s délkou kolem 400 m a Sklepy pod Troskami o délce přes 200 m.

HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasové území české křídy, s. 280. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---