Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.
Celek krasových a pseudokrasových území české křídy tvoří rozlehlé území středních, severních a východních Čech. Krasové jevy jsou zde ojedinělé, zato pseudokrasové jevy a jeskyně jsou vyvinuty ve značném rozsahu.
Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje se soustavou České tabule, jen na severu zasahuje do Ještědsko-kozákovského hřbetu a na východě do Moravskotřebovské pahorkatiny Sudetské soustavy, na jihu ještě do Hornosázavské pahorkatiny a Železných hor Českomoravské soustavy.
Geologicky celek budují v drtivé převaze sedimentární horniny české křídové pánve, místy prostoupené tělesy třetihorních neovulkanitů. Na východě celku vystupují limnické sedimenty poorlického permu. Velké plochy v poříčí Labe a jeho přítoků jsou překryty mocnými čtvrtohorními fluviálními sedimenty. Jižní část území náleží do středočeské geologické oblasti, severní do oblasti lugické. K celku jsou přiřazeny i izolované denudační zbytky sedimentů české křídy, tvořící ostrůvky na periferii okolních geologických jednotek, zejména na Kutnohorské plošině a v Čáslavské kotlině (karsologická jednotka 123).
Kras v tomto celku byl zatím popsán jen z karbonátových hornin české křídové pánve v Turnovské pahorkatině a v denudačním zbytku křídových karbonátů na Kutnohorské plošině.
Pseudokrasové jeskyně jsou v tomto celku velmi hojné a vznikly převážně v sedimentech české křídové pánve, zejména v turonských kvádrových pískovcích, opukách a slínovcích. Geneticky jsou většinou produktem selektivního zvětrávání a gravitačních pochodů s typy puklinových, rozsedlinových, vrstevních a kombinovaných jeskyní i propastí nebo výklenkových slují. Mnoho z nich bylo uměle upraveno na sklepy či obydlí. Jen ojedinělé jsou nevelké jeskyně v tělesech třetihorních neovulkanitů.
Karsologický celek krasových a pseudokrasových území české
křídy je dále členěn na jednotky:
151 Krasová a pseudokrasová území české
křídové pánve
s krasovými oblastmi:
K151 66 Kras
Čáslavské kotliny a Kutnohorské plošiny
K151 75 Kras
Turnovské pahorkatiny
s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
P151 64 Ralská pahorkatina
P151 65 Jičínská pahorkatina
P151 66 Dolnooharská tabule
P151 67 Jizerská tabule
P151 69 Východolabská tabule
P151 70 Orlická tabule
P151 71 Svitavská pahorkatina
152 Krasová a pseudokrasová území
poorlického permu a poorlické křídy
s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
P152 44 Podorlická pahorkatina
V karsologickém celku je evidováno cca 15 krasových a zhruba 700 pseudokrasových jeskyní.
Nejvýznamnější krasovou jeskyní je Bartošova pec s délkou více jak 200 m. Z pseudokrasových jeskyní je největší jeskyně U Rozhraní s délkou kolem 400 m a Sklepy pod Troskami o délce přes 200 m.
HROMAS,
J. (2009). Krasová a pseudokrasové území české křídy, s. 280. In: HROMAS, J. (ed.)
et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.