Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 150

Krasová a pseudokrasové území české křídy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území české křídy tvoří rozlehlé území středních, severních a východních Čech. Krasové jevy jsou zde ojedinělé, zato pseudokrasové jevy a jeskyně jsou vyvinuty ve značném rozsahu.

Geograficky a geomorfologicky se tento celek kryje se soustavou České tabule, jen na severu zasahuje do Ještědsko-kozákovského hřbetu a na východě do Moravskotřebovské pahorkatiny Sudetské soustavy, na jihu ještě do Hornosázavské pahorkatiny a Železných hor Českomoravské soustavy.

Geologicky celek budují v drtivé převaze sedimentární horniny české křídové pánve, místy prostoupené tělesy třetihorních neovulkanitů. Na východě celku vystupují limnické sedimenty poorlického permu. Velké plochy v poříčí Labe a jeho přítoků jsou překryty mocnými čtvrtohorními fluviálními sedimenty. Jižní část území náleží do středočeské geologické oblasti, severní do oblasti lugické. K celku jsou přiřazeny i izolované denudační zbytky sedimentů české křídy, tvořící ostrůvky na periferii okolních geologických jednotek, zejména na Kutnohorské plošině a v Čáslavské kotlině (karsologická jednotka 123).

Kras v tomto celku byl zatím popsán jen z karbonátových hornin české křídové pánve v Turnovské pahorkatině a v denudačním zbytku křídových karbonátů na Kutnohorské plošině.

Pseudokrasové jeskyně jsou v tomto celku velmi hojné a vznikly převážně v sedimentech české křídové pánve, zejména v turonských kvádrových pískovcích, opukách a slínovcích. Geneticky jsou většinou produktem selektivního zvětrávání a gravitačních pochodů s typy puklinových, rozsedlinových, vrstevních a kombinovaných jeskyní i propastí nebo výklenkových slují. Mnoho z nich bylo uměle upraveno na sklepy či obydlí. Jen ojedinělé jsou nevelké jeskyně v tělesech třetihorních neovulkanitů.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území české křídy je dále členěn na jednotky:
     151 Krasová a pseudokrasová území české křídové pánve
     s krasovými oblastmi:
           K151 66 Kras Čáslavské kotliny a Kutnohorské plošiny
           K151 75 Kras Turnovské pahorkatiny
     s pseudokrasovými oblastmi (geomorfologickými celky):
           P151 64 Ralská pahorkatina
           P151 65 Jičínská pahorkatina
           P151 66 Dolnooharská tabule
           P151 67 Jizerská tabule
           P151 69 Východolabská tabule
           P151 70  Orlická tabule
           P151 71 Svitavská pahorkatina
     152 Krasová a pseudokrasová území poorlického permu a poorlické křídy
     s pseudokrasovou oblastí (geomorfologickým celkem):
           P152 44 Podorlická pahorkatina

V karsologickém celku je evidováno cca 15 krasových a zhruba 700 pseudokrasových jeskyní.

Nejvýznamnější krasovou jeskyní je Bartošova pec s délkou více jak 200 m. Z pseudokrasových jeskyní je největší jeskyně U Rozhraní s délkou kolem 400 m a Sklepy pod Troskami o délce přes 200 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasové území české křídy, s. 280. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.