Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologická jednotka 151

Krasová a pseudokrasová území české křídové pánve

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 150 Krasová a pseudokrasové území české křídy.

Karsologická jednotka zaujímá rozsáhlou část platformních sedimentů české křídy od Loun na západě po Svitavy na východě a od Nového Boru na severu po Kolín na jihu, s výběžkem jižně od Železných hor až ke Ždírci nad Doubravou. Je nejbohatší jednotkou na výskyt pseudokrasových jevů, krasové jevy se tu nachází jen ojediněle.

Geograficky a geomorfologicky jednotka zahrnuje téměř celou soustavu České tabule s Ralskou a Jičínskou pahorkatinou, Dolnooharskou, Jizerskou a Orlickou tabulí a západní částí Svitavské pahorkatiny. U Turnova zasahuje do jv. části Ještědsko-kozákovského hřbetu a na východě do Podorlické pahorkatiny Sudetské soustavy a jihozápadně a jižně od Železných hor nepravidelnými výběžky i izolovanými ostrovy křídových sedimentů také do Hornosázavské pahorkatiny Českomoravské soustavy.

Geologicky jednotka náleží české křídové pánvi s mocnými komplexy subhorizontálně uložených platformních sedimentů místy prostoupených tělesy třetihorních neovulkanitů. Velké plochy v poříčí Labe a jeho přítoků překrývají mocné čtvrtohorní fluviální sedimenty. Jižní část území denudačními zbytky křídy zasahuje do středočeské geologické oblasti, severní při lužickém zlomu do oblasti lugické.

Krasové jevy jsou ojediněle vyvinuty v polohách vápenců cenomanu až turonu na Kutnohorsku a turonu v Turnovské pahorkatině.

Karsologická jednotka české křídové pánve je nejbohatší jednotkou na pseudokrasové jevy. Křídové sedimenty, od jemnozrnných jílovců přes slínovce, prachovce, pískovce až slepence (jemnozrnné sedimenty, které nelze ve vrstevním komplexu makroskopicky rozlišit, jsou shrnuty pod pojmem opuky), jsou příznivé pro tvorbu tvarů povrchového i podzemního pseudokrasového reliéfu, který se nejvýrazněji a nejbohatěji vyvinul zejména v kvádrových pískovcích, vytvářejících morfologicky výrazné kuesty a skalní města. Tam, kde mají jemnozrnné křídové sedimenty pro svůj vysoký obsah kalcitu charakter vápenců, byly podmínky pro vznik krasových jevů. Ty jsou proto uvedeny v kapitolách o krasu.

V reliéfu jsou zastoupeny pseudokrasové makroformy (údolí, soutěsky aj.), mezoformy (závrty, puklinové propasti, jeskyně výklenkové, vrstevní, puklinové, rozsedlinové, suťové, blokové i kombinované) i mikroformy (zejména voštiny a škrapy).

Pseudokrasové jevy se koncentrují v v Dokeské pahorkatině Ralské pahorkatiny, v Jičínské pahorkatině, v části Dolnooharské tabule, Jizerské a Orlické tabuli a v některých částech Svitavské pahorkatiny.

Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území české křídové pánve se člení na krasové oblasti:
     K151 66 Kras Čáslavské kotliny a Kutnohorské plošiny
     K151 75 Kras Turnovské pahorkatiny
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P151 64 Ralská pahorkatina
     P151 65 Jičínská pahorkatina
     P151 66 Dolnooharská tabule
     P151 67 Jizerská tabule
     P151 69 Východolabská tabule
     P151 70 Orlická tabule
     P151 71 Svitavská pahorkatina

V karsologické jednotce je evidováno cca 15 krasových a více jak 600 pseudokrasových jeskyní.

Nejvýznamnější krasovou jeskyní je Bartošova pec s délkou více jak 200 m. Z pseudokrasových jeskyní je největší jeskyně U Rozhraní s délkou kolem 400 m a Sklepy pod Troskami o délce přes 200 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území české křídové pánve, s. 281. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.