Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K3222710

Turold

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 320 Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat, karsologické jednotky 322 Krasová a pseudokrasová území Mikulovské vrchoviny, krasové oblasti K322 27 Kras Pavlovských vrchů.

Vrch Turold (385 m n. m.) vystupuje nad severním okrajem Mikulova. Je budován bělošedým, na fosilie bohatým ernstbrunnským vápencem, na jehož zvětralý povrch diskordantně nasedají svrchnokřídové vápnité jilovce až pískovce klementských vrstev. Vápence zde byly lámány od roku 1873 do roku 1934. Rozměrný několikaetážový kamenolom byl poté postupně rekultivován a prohlášen přírodní rezervací. Těžba odkryla několik jeskyní už v 19. století, mezi nimi i záhy zničenou, archeologicky významnou Turoldovu jeskyni. O jeskyni na Turoldu se zmiňuje J. F. Hertodt již roku 1669. V 1. svazku 2. dílu Topografie Moravy z let 1835–1842 uvádí G. Wolny výstižný popis jeskyně, která na Turoldu existovala až do odlámání ve 20. letech 20. století.

Dnes známé podzemí Turoldu leží ve dvou úrovních. V nejsvrchnějších partiích kopce jsou jeskyně Pod vrcholem, Desetimetrovka, Damoklova, v nejspodnější etáži lomu jeskyně Na Turoldu a Liščí díra. Dle historických zpráv býval spletí jeskynních chodeb protkán celý Turold, v jeho vrcholové části byl krasový kaňon a škrapy, z jižní části vrchu údajně vytékal ponorný tok. Ze zničených jeskyní a krasových kapes pochází nálezy kostí pleistocenních obratlovců.

Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Nejdelší a nejhlubší je systém Jeskyně Na Turoldu – Liščí s celkovou délkou kolem 3 km.


KOLAŘÍK, J. (2009). Kras Pavlovských vrchů, s. 547-550. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.