Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K3212610

Kras na Kotouči

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 320 Krasová a pseudokrasová území Vnějších Západních Karpat, karsologické jednotky 321 Krasová a pseudokrasová území flyšového pásma Vnějších Západních Karpat, krasové oblasti K321 26 Štramberský kras.

Vrch Kotouč (517m n. m., odlámaný vrchol byl 539 m n. m.) je největším vápencovým masivem Štramberského krasu, dominantou kraje, mýtickou horou opředenou mnoha pověstmi (dle pověsti o čaroději Kotouči má jméno) a osídlenou od nejstarších dob.

Výrazný vrch se strmými svahy, umocněnými rozměrnou stěnou vápencového kamenolomu, budují štramberské vápence a pískovce, jejichž hranici zvýrazňuje Jurův kámen, až 10 m vysoká skalní stěna. Vápence jsou nejčastěji jemnozrnné až celistvé, šedavě bílé, místy však různých barev. Obsahují ostře omezené partie organodetritických vápenců s hojnými články echinodermat. Byly těženy od nejstarších dob, průmyslově otevřeny až po roce 1881, roku 1885 byla vybudována vápenka. Lom prostupuje celým jv. svahem vrchu a odlámal i vrchol kopce. Pod opuštěnými stěnami dnes těží pouze v zahloubení.

Vedle osídlení lidmi Homo neanderthalensis, starého více než 35 000 let, byl na Kotouči doložen mladší paleolit (cca 30 000 až 10 000 let př. n. l.), zemědělská neolitická civilizace lidu s lineární keramikou (od 5. tisíciletí př. n. l.), kovová metalurgie z poloviny 3. tisíciletí př. n. l., střední eneolit (šňůrová kultura), počátek doby bronzové – starobronzová nitranská skupina (po roce 1 800 př. n. I.), střední doba bronzová – středodunajská mohylová kultura (1 550 až 1 200 let př. n. l.), mladší doba bronzová (významné centrum výroby a obchodu), halštatská osada (750–400 let př. n. I.), působení Skytů (pol. 5. stol. př. n. I.), pozdně laténská, resp. púchovská kultura (kolem přelomu letopočtů), osada z pozdní doby římské (4.–5. století n. l.). Někteří autoři připouštějí na Kotouči i slovanské hradiště v době velkomoravské, pravděpodobná je strážnice v polovině 12. století, jisté je intenzivní osídlení v 2. polovině 13. století.

Kotouč má prastarou poutní tradicí, proto jej lze v literatuře najít také pod názvem hora Olivetská, údolí na jv. Josafatské, kterým protékal potok Cedron, vrch Kalvárii se 7 kříži a dvěma kaplemi, v dnes již odlámané jeskyni Čertova díra byl Boží hrob.

Evidováno je do 10 menších jeskyní. Nejvýznamnější je Šipka


ŠUTTA, V.; BAROŇ, I. (2009). Štramberský kras, s. 532-535. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.