Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1632910

Kras u Supíkovic

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 163 Krasová a pseudokrasová území Východních Sudet, krasové oblasti K163 29 Kras Supíkovické a Žulovské pahorkatiny.

V Supíkovické pahorkatině mezi Písečnou, Supíkovicemi a Velkými Kuněticemi vystupují ze souvrství rul, amfibolitů a kvarcitů vrbenské skupiny, které zde tvoří východní kontakt žulovského magmatického masivu, také krystalické vápence devonského stáří. Tvoří několik úzkých pruhů a izolovaných těles směru JZ–SV. Jsou středně až hrubozrnné, bílé až světle šedé, obsahují řadu akcesorických minerálů, bez zřetelné vrstevnatosti, resp. břidličnatosti, jsou nepravidelně rozpukané a pronikají jimi menší granitoidní apofýzy žulovského masivu. Pro své technické vlastnosti a vysokou dekorativní kvalitu jsou tyto krystalické vápence u Supíkovic (tzv. „Slezská Carrara“) vynikajícím kamenickým materiálem, těženým odpradávna v řadě dnes již většinou opuštěných místních lomů.

Koloračními experimenty V. Panoš v roce 1962 v tomto území prokázal souvislý horizont krasových vod mezi Písečnou – Supíkovicemi – Velkými Kuněticemi, vázaný na velmi členitý fosilní tropický krasový reliéf, pohřbený pod kvartérními glacifluviálními sedimenty. Zároveň tím potvrdil souvislost a značný hloubkový rozsah pruhu krystalických vápenců Supíkovického krasu. Při geomorfologickém výzkumu zde T. Czudek a J. Demek prokázali kuželový kras, vzniklý v třetihorních podmínkách teplého tropického až subtropického podnebí, který přirovnali k tvarům krasových oblastí současného teplého klimatu. V pleistocénu bylo toto území překryto sedimenty kontinentálního ledovce. V těchto podmínkách došlo nejen k značné destrukci a přemodelování forem tropického krasu, ale zároveň k jeho překrytí ledovcovými sedimenty značné mocnosti. Místní glacifluviální materiál je považován za sediment vzniklý těsně před čelem ledovce. Supíkovický kras je tak z hlediska svého polycyklického vývoje mimořádným územím. Typický je pro něj silně rozčleněný povrch mramorů s vývojem velkého počtu větších a menších izolovaných kuželů, přemodelovaných v pleistocenním periglaciálním klimatu a překrytých mocným souvrstvím ledovcových sedimentů. Nejvýraznějšími relikty mogotů jsou zde vrchy Velký (516 m n. m.) a Malý Špičák (482 m n. m.) a z větší části ve své původní podobě zachovalé kužele, odkrývané pod skrývkou lomu ve střední části obce Supíkovice. Z povrchových krasových jevů jsou vyvinuty obecné škrapy, několik mělkých mísovitých závrtů a krasové vyvěračky na dně lomu v Supíkovicích a ve Velkých Kuněticích. Krasové prameny jsou i za hranicemi ČR na polském územÍ.

Evidováno je cca 5 jeskyní, znichž největší je veřejnosti zpřístupněná Na Špičáku o délce více jak 400 m chodeb.


MORÁVEK, R. (2009). Kras Supíkovické a Žulovské pahorkatiny, s. 326-328. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.