Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky.
Na území Mladovožické pahorkatiny (Středočeská pahorkatina), Světelské a Želivské pahorkatiny (Českomoravské vrchovina), zhruba mezi městem Sázavou na SZ, vrchem Blaníkem (639 m n. m.) na jihu a Ledčí nad Sázavou na východě, v povodí Sázavy a Želivky, vystupují z nekrasových hornin moldanubika četná tělesa krystalických a dolomitických vápenců, nositelů krasových jevů.
Vápence náleží k silně metamorfovaným horninám pestré skupiny šumavského a středočeského moldanubika. Převážně pararuly jsou „zpestřeny“ vložkami kvarcitů, metamorfovaných slepenců a amfibolitů, vyskytují se i skarny. Krystalické vápence často přecházejí do dolomitických vápenců až dolomitů a erlanů. Stáří hornin je považováno za proterozoické, některými aurory za staropaleozoické. Vápence u Vlašimi a dolní Sázavy jsou součástí sušicko-votického pruhu pestré skupiny moldanubika, lemující východní okraje středočeského plutonu. Vápence na horní Sázavě, v okolí Ledče nad Sázavou a Kožlí patří k chýnovsko-ledečskému pruhu, který lemuje sz. okraj centrálního moldanubického (magmatického) masivu.
Z hlediska karsologického nebyly dosud všechny výchozy vápenců prozkoumány, krasové jevy byly popsány a evidovány v okolí Ledče nad Sázavou a Kožlí, u Rataj a Vlašimi.
Krasová oblast povodí horní a střední Sázavy se člení na
krasové skupiny:
K1235510 Kras u
Ledče nad Sázavou
K1235511 Kras u
Vlašimi
K největším jeskyním této oblasti se řadí Na Hůrce, Čertovy díry a Pod Šeptouchem. Evidováno je zde přibližně 10 jeskyní s maximální délkou do cca 170 m a hloubkou do cca 20 m.
OUHRABKA,
V.; MLEJNEK, R.; KREJČA, F. (2009). Kras povodí horní a střední Sázavy, s.
254-255. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně.
Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná
území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.