Kras povodí horní Vltavy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.

Kras povodí horní Vltavy zaujímá části Prachatické hornatiny a Českokrumlovské vrchoviny v Šumavském podhůří a Vltavické brázdy a Trojmezenské hornatiny na Šumavě, v prostoru mezi státní hranicí s Německem při pravém břehu Lipenské přehradní nádrže a Českým Krumlovem.

Geologicky kras náleží českokrumlovskému pruhu pestré skupiny moldanubika jižních Čech a Šumavy. V oblasti vystupují četná, místy zkrasovělá tělesa krystalických vápenců větších mocností, která jsou úzce spjata s grafitickými horninami. Některé jeskyně jsou hydrograficky aktivní a protékané stálými nebo občasnými podzemními roky. Část krasových jevů byla odkryta při podpovrchové těžbě grafitu, v dole Český Krumlov byly těžbou zastiženy nedokumentované a neevidované krasové dutiny, někdy zajímavé svými minerálními výplněmi (evansit, todorokit).

Krasové dutiny v okolí Dobrkovic u Českého Krumlova představuje významné lokality paleontologické, s nálezy černých zbytků kvartérní fauny, a archeologické, s nálezy paleolitického osídlení.

Krasová oblast povodí horní Vltavy se dále člení na krasové skupiny:
     K1226110 Kras Chvalšinské kotliny
     K1226111 Kras okolí Lipenské přehrady

Evidováno je přibližně 15 jeskyní. K nejdelším jeskyním patří Na Vápenném vrchu II, Na Vápenném vrchu I a Bližná 1 s délkou chodeb od cca 150 do 80 m a hloubkou do cca 30 m.

CÍCHA, J. (2009). Kras povodí horní Vltavy, s. 245-247. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---