Lomy Branžovy a údolí Karlického potoka

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.

Údolí Karlického potoka a lomy Branžovy spadají do 27. krasové skupiny. Oblast protíná silursko-devonskou výplň Pražské pánve v příčném směru. Její převážnou část zde budují nekrasové břidlice srbského souvrství ve výplni synklinál. Vápence se vyskytují v pruzích sv–jz. směru v obnažených křídlech antiklinál, kde jsou také nezřídka dobývány. Roztěžená oblast Branžovy mezi Loděnicemi a Lužci zahrnuje celkem 6 lomů, činných zejména od roku 1900 do 2. světové války. Jen v Obecním lomu těžba pokračuje do současnosti. U Trněného Újezda leží lomy Čížovec (též Starý Čížovec, 1887–1901), Nový Čížovec (1978–1995) a Holý vrch (1887–1905 a od roku 1943). Přibližně 20 jeskyní z tohoto území je známo pouze v lomech. Jde o menší podzemní prostory s délkou do několika desítek metrů a maximální hloubkou 31 m, běžně do 10 m. Některé byly již odlámány.

Kromě podpovrchových krasových jevů jsou v lomech názorně odkryty i povrchové krasové kapsy a geologické varhany. Nejlépe je lze studovat na první etáži v sv. konci lomu Nový Čížovec ve výšce 400 m n. m. Jedná se o krasovění vápencového povrchu nejspíše pod nezpevněnými sedimenty. Rozpouštěním vytváří ohlazené stěny krasových kapes oddělené kuželové formy, odkryté do hloubek 12 m. Kapsy jsou vyplněny pestrobarevnými jíly, ve svrchní části se zakleslými bloky hrubozrnných pískovců.

Největší jeskyní je Čtrnácti pomocníků s délkou chodeb cca 75 m a propast U Trněného Újezda hluboká cca 30 m.

ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---