Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky
(karsologická jednotka 112)
Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech
Barrandienská jednotka zaujímá největší část karsologického celku středních a západních Čech, a to území zhruba mezi Prahou, Domažlicemi, Tachovem a Žatcem.
Geograficky a geomorfologicky zahrnuje celou Poberounskou soustavu.
Geologicky jednotku budují horniny středočeské oblasti, a to z větší části barrandienské proterozoikum s více či méně metamorfovanými sedimenty i vulkanity a nemetamorfované barrandienské spodní paleozoikum s pestrými sériemi sedimentů i vulkanitů a zejména s mocným komplexem silurských a devonských vápenců. Jihozápadní část jednotky tvoří metamorfované horniny domažlického krystalinika s fylity, svory až pararulami, zelenými břidlicemi a amfibolity a několik magmatických masivů tvoří granitoidní horniny. Nezanedbatelnou rozlohu pokrývají platformní sedimenty svrchnopaleozoických pánví (kladensko-rakovnická, plzeňská, manětínská, radnická a žihelská) a denudační zbytky platformních křídových sedimentů.
Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území barrandienské jednotky obsahuje jednu krasovou oblast:
K112 87 Český kras
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
P112 56 Džbán
P112 57 Pražská plošina
P112 58 Křivoklátská vrchovina
P112 59 Hořovická pahorkatina
P112 60 Brdská vrchovina (část)
P112 61 Rakovnická pahorkatina
P112 62 Plaská pahorkatina
Kras je v této jednotce vázán zejména na nemetamorfované karbonátové horniny barrandienského spodního paleozoika, konkrétně na souvrství silurských a zejména devonských vápenců, tvořících jádro pražské pánve, Český kras.
Pseudokrasové jevy se vyskytují ojediněle v různých geologických formacích. Jeskyně jsou popsány z proterozoických drob, břidlic a buližníků, z pískovců české křídové pánve a z terciérních neovulkanitů v Pražské plošině, z proterozoických buližníků v Křivoklátské vrchovině, z barrandienských paleozoických břidlic jineckého kambria a z křemenců a flyšoidních sedimentů ordoviku v Brdské vrchovině, ze sedimentů permokarbonských pánví v Rakovnické pahorkatině a ze svrchnopaleozoických sedimentů v Plaské pahorkatině. Sufózní jevy jsou popsány z pleistocenních spraší v Pražské plošině.
Ojedinělý jev představují hydrotermální dutiny na rudních žilách, známé z příbramského ložiska uranových rud a z ložiska Stříbro.
V karsologické jednotce je evidováno přibližně 700 krasových a 50 pseudokrasových jeskyní. Nejdelší krasové jeskyně se nachází v Českém krasu s délkou kolem 2 km (např. Koněpruské, Na Javorce a Jezerní Ementál). Nejhlubší propasťovité jeskyně se opět vyskytují v Českém krasu a jejich hloubka se pohybuje kolem 100 m (např. Na Javorce, Arnoldka a Čeřinka).
Nejvíce pseudokrasových dutin se nachází v Kladenské tabuli.
HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, s. 154. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.