Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.
Lom na Chlumu u Srbska byl založen roku 1920 v tělese čistých vápenců koněpruských a sliveneckých, upadajících zde k SZ. V provozu byl do roku 1961 (formálně i později). Těžba ve spodní etáži byla ukončena po nepodařeném komorovém odstřelu a skalním sesuvu velkého rozsahu. Menší těžba ve východní části lomu a odstřel volných bloků v oblasti sesuvu se uskutečnily ještě v letech 1970–1974. Lom odkryl koncem 30. a začátkem 40. let nejprve tzv. Chlumské sluje (postupně označované I. až V. sluj), tedy vertikální, až k povrchu otevřené dutiny vyplněné sedimenty. Sluje poskytly mimořádně bohatý paleontologický materiál. K objevu hlavní části jeskynního systému Srbských jeskyní došlo v polovině 40. let. Postupně byly lomem objevovány další jeskyně; současně však byly zasypávány volné krasové dutiny pode dnem lomu. Dvě dnes největší známé jeskyně v lomu, tedy Srbské jeskyně a Netopýří jeskyně, byly propojeny dne 11. 10. 2003, celková délka systému dosahuje více jak 1000 m. Za součást téhož systému lze považovat i I. až IV. sluj.
K dalším významným jeskyním této skupiny patří např. Barrandova s délkou chodeb cca 350 m a hloubkou cca 40 m.
ŽÁK,
K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.)
et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.