Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1128721

Údolí Kačáku (Loděnice)

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.

Území zahrnuje údolí Kačáku od ústí do Berounky po Svatý Jan pod Skalou a tvoří 21. krasovou skupinu, včetně opuštěných lomů Hostim I. (Alkazar) a Hostim II. při ústí Kačáku (v těžbě 1908–1945) a areálu opuštěných Solvayových lomů sz. od Svatého Jana pod Skalou (též lomy Na Parapleti nebo Na Stydlých vodách, v těžbě 1918–1963). Za 2. světové války měli v oblasti své zájmy Němci, kteří začali v lomu Alkazar razit šachovnicovou síť chodeb a dutin pro účely vojenské výroby. Po válce již těžba nebyla obnovena, ale část chodeb byla využita jako úložiště nízkoaktivního radioaktivního odpadu.

Údolí Kačáku, prorážející napříč vápencová souvrství zvrásněná do holyňsko-hostimské synklinály, vyrváří klasický geologický profil silurem a devonem. Vápence stupňů lochkov a prag, které hostí většinu jeskyní, vystupují v s. křídle synklinály v pruhu od Svatého Jana k Solvayovým lomům a v jejím j. křídle ve spodní části údolí Kačáku, nedaleko jeho ústí do Berounky.

Jeskyně na horní etáží lomu Alkazar (též zvaný V Kozle, Hostim I) jsou do velké míry vyplněny říčním i š těrky, písky a jíly a sledují tektonickou plochu s vápenci přeměněnými na bílé vrstvy. Největší z nich je Jeskyně v lomu Alkazar.

Jako Svatojanská skála bývají ve speleologické literatuře označovány rozsáhlé skalní výchozy v okolí vrcholu U Kříže, včetně mohutné skalní stěny Pod Křížem, spadající ke Svatému Janu pod Skalou a prostoupené několika jeskyněmi.

V oblasti Solvayových lomů (též zvaných lom Paraple) a okolí je evidováno celkem asi 20 převážně menších jeskyní, z nichž některé byly zničeny lomem.

V celé 21. skupině je evidováno kolem 80 jeskyní s maximální délkou kolem 450 m a hloubkou do 40 m. Největší je Nad Kačákem, zároveň i významná archeologická lokalita. Dále pak Arnika, která je zároveň i nejhlubší jeskyní.


ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.