Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1128719

Bacín, Mramor, Šamor, Telín, Vysoká skála

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.

Nejjižnější výskyty vápenců Českého krasu tvoří 19. krasovou skupinu s nevelkými jeskyněmi, jejichž přirozené vchody se vyskytují v několika elevacích, oddělených širokými údolími. V údolích jsou mocné vrstvy zvětralin, půd i jezerních sladkovodních vápenců holocenního stáří. Ve směru od severu k jihu do této oblasti patří nejprve hřbet Skalice (k. ú. Měňany), kde vystupují ještě i vápence koněpruské. Na jih od Skalice je vrcholová partie Bacína (498,9 m) k. ú. Vinařice u Suchomast) tvořena vápenci loděnickými. Na severním úbočí Bacína jsou vyvinuty zajímavé solitérní škrapy. Od Bacína směrem na JV leží mohutný hřbet Šamoru a Mramoru (k. ú. Vinařice a Liteň). Nejjižnější výspou vápenců stupňů lochkov a prag a současně nejjižnějším místem, kde se v Českém krasu nacházejí jeskyně, je vrchol Telína (Vysoké skály) v k. ú. Vinařice u Suchomast. Všechny jeskyně oblasti se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách, mimo dosah větších kvartérních toků. Nepochybně se jedná o jeskyně velmi starého původu a dlouhodobého vývoje, které jsou významné hlavně jako archeologické lokality.

Celkem je ve skupině evidováno cca 10 jeskyní s maximální délkou kolem 40 m. Největší je Na Mramoru. Jeskyně Na Bacíně a Archeologická sonda jsou interpretovány jako přírodní svatyně s množstvím archeologických nálezů.


ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.