Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.
Nejjižnější výskyty vápenců Českého krasu tvoří 19. krasovou skupinu s nevelkými jeskyněmi, jejichž přirozené vchody se vyskytují v několika elevacích, oddělených širokými údolími. V údolích jsou mocné vrstvy zvětralin, půd i jezerních sladkovodních vápenců holocenního stáří. Ve směru od severu k jihu do této oblasti patří nejprve hřbet Skalice (k. ú. Měňany), kde vystupují ještě i vápence koněpruské. Na jih od Skalice je vrcholová partie Bacína (498,9 m) k. ú. Vinařice u Suchomast) tvořena vápenci loděnickými. Na severním úbočí Bacína jsou vyvinuty zajímavé solitérní škrapy. Od Bacína směrem na JV leží mohutný hřbet Šamoru a Mramoru (k. ú. Vinařice a Liteň). Nejjižnější výspou vápenců stupňů lochkov a prag a současně nejjižnějším místem, kde se v Českém krasu nacházejí jeskyně, je vrchol Telína (Vysoké skály) v k. ú. Vinařice u Suchomast. Všechny jeskyně oblasti se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách, mimo dosah větších kvartérních toků. Nepochybně se jedná o jeskyně velmi starého původu a dlouhodobého vývoje, které jsou významné hlavně jako archeologické lokality.
Celkem je ve skupině evidováno cca 10 jeskyní s maximální délkou kolem 40 m. Největší je Na Mramoru. Jeskyně Na Bacíně a Archeologická sonda jsou interpretovány jako přírodní svatyně s množstvím archeologických nálezů.
ŽÁK,
K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.)
et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.