Bacín, Mramor, Šamor, Telín, Vysoká skála

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.

Nejjižnější výskyty vápenců Českého krasu tvoří 19. krasovou skupinu s nevelkými jeskyněmi, jejichž přirozené vchody se vyskytují v několika elevacích, oddělených širokými údolími. V údolích jsou mocné vrstvy zvětralin, půd i jezerních sladkovodních vápenců holocenního stáří. Ve směru od severu k jihu do této oblasti patří nejprve hřbet Skalice (k. ú. Měňany), kde vystupují ještě i vápence koněpruské. Na jih od Skalice je vrcholová partie Bacína (498,9 m) k. ú. Vinařice u Suchomast) tvořena vápenci loděnickými. Na severním úbočí Bacína jsou vyvinuty zajímavé solitérní škrapy. Od Bacína směrem na JV leží mohutný hřbet Šamoru a Mramoru (k. ú. Vinařice a Liteň). Nejjižnější výspou vápenců stupňů lochkov a prag a současně nejjižnějším místem, kde se v Českém krasu nacházejí jeskyně, je vrchol Telína (Vysoké skály) v k. ú. Vinařice u Suchomast. Všechny jeskyně oblasti se nacházejí ve vyšších nadmořských výškách, mimo dosah větších kvartérních toků. Nepochybně se jedná o jeskyně velmi starého původu a dlouhodobého vývoje, které jsou významné hlavně jako archeologické lokality.

Celkem je ve skupině evidováno cca 10 jeskyní s maximální délkou kolem 40 m. Největší je Na Mramoru. Jeskyně Na Bacíně a Archeologická sonda jsou interpretovány jako přírodní svatyně s množstvím archeologických nálezů.

ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---