Pravý břeh Berounky mezi Tetínem a Srbskem
(krasová skupina K112 87 14)
Pravý břeh Berounky mezi Tetínem a Srbskem náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech
- karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky
- krasové oblasti K112 87 Český kras
- karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky
- karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech
Oblast na pravém břehu Berounky mezi Tetínem a Srbskem (14. krasová skupina) je tvořena skalnatými svahy kaňonu Berounky a vápencovými lomy. Výškově je území omezeno povrchem hlavní staropleistocenní až raně středopleistocenní říční terasy Berounky (zhruba 290 m n. m., 75 m nad nynějším tokem), směrem dolů krasové jevy zasahují až pod úroveň hladiny řeky. Složitý vývoj údolí dokládají terciérní říční a svahové sedimenty, zjištěné v okolí Kruhového lomu ve výšce okolo 60 m nad dnešním tokem, tedy v podloží pleistocenních teras. Ve výplni krasových kapes v Kruhovém lomu byly zjištěny dokonce i sedimenty křídy. Jeskyně vznikaly pravděpodobně zejména činností říčních vod, a to ve více fázích během terciéru i kvartéru, velkou měrou ve freatické oblasti.
Území poznamenala stavba železniční trati (v provozu od roku 1862) a těžba vápence v lomech podél ní. Blíže k Tetínu je lom Montánka (též Kavčí lom, lom Kavčí díry, lom Pod Tetínem) a blíže k Srbsku Kruhový lom. Oba lomy byly provozovány od roku 1880 Českou montánní společností, později Pražskou železářskou společností. Význam Montánky po roce 1908 poklesl, Kruhový lom je činný dosud (dnes závod Tetín firmy Lomy Mořina, spol. s r. o.). Jeskyně se v obou lomech vyskytují nejčastěji podél hranice mezi masivními vápenci koněpruskými, resp. sliveneckými, a nadložními deskovitými vápenci. Okolí styku těchto souvrství často ovlivnily mezivrstevní tektonické posuny. Lom Montánka je součástí PR Tetínské skály (1974), celá oblast leží v CHKO Český kras (1972).
Ve skupině je evidováno přibližně 40 jeskyní s maximální délkou přibližně 350 m a hloubkou kolem 30 m. K největším a nejhlubším patří Terasová, BUML a Portálová.
ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.