Damil, Koledník, Kosov

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 112 Krasová a pseudokrasová území barrandienské jednotky, krasové oblasti K112 87 Český kras.

Krasová skupina zahrnuje území na západním okraji Českého krasu mezi údolími Litavky a jejího přítoku Suchomastského potoka a mělkými údolími potoků Koněpruského a Tetínského, tedy návrší Kosova (451 m n. m.), plošiny Koledníku (okolo 400 m n. m.) a vrch Damil (396 m n. m.). V území převládají biogenní vápence s břidlicemi přídolského a kopaninského souvrství svrchního siluru, jen vrch Damil budují devonské vápence stupňů lochkov a prag, kde byly v lomech, v nadmořských výškách mezi 300 a 380 m, odkryty krasové jevy s jeskyněmi.

Dobývání vápenců na Damilu začalo již ve středověku, hlavní rozmach těžby byl však vymezen až dobou provozu úzkorozchodné železnice Králův Dvůr – Beroun – Damil – Koněprusy (1898 až 1962). Damil leží již mimo území CHKO Český kras a lomy byly po ukončení těžby využity ke skládkování odpadů.

Ve skupině je evidováno přibližně 15 jeskyní s maximální délkou kolem 150 m a hloubkou do 50 m. Největší je jeskyně Nová na Damilu, nejhlubší pak Propast na Damilu.

ŽÁK, K.; JÄGER, O.; KOMAŠKO, A. (2009). Český kras, s. 155-233. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---