Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 111 Krasová a pseudokrasová území tepelské jednotky.
V Dyleňské hornatině je kras vyvinut v pruzích krystalických vápenců. Jsou součástí metamorfovaného komplexu moldanubika Českého lesa na styku s dyleňským krystalinikem, tvořeným zde zejména rulami s polohami kvarcitů, erlánů a krystalických vápenců.
V okolí obcí Vysoká a Háj (Maiersgrun a Grafengrun) tvoří polohy krystalických vápenců několik paralelních řad protáhlých čoček v erlanech a pararulách. Jsou mocné nejvýše několik desítek metrů a sledují několik tektonických linií směrů S–J až SSV–JJZ. Hloubkový dosah odkrytých poloh čistých krystalických vápenců nepřesahuje 50 m. Tělesa jsou detailně provrásněná, v okrajích přechází do erlánů, drobné polohy a smouhy vápenců jsou zavrásněny i do okolních rul v decimetrových mocnostech.
Větší polohy čistých krystalických vápenců byly v 17.–20. století vytěženy pro místní výrobu vápna.
Ve vápencových tělesech a starých lomových jamách v okolí osady Háj jsou objevovány a odkrývány krasové jevy. Nejznámějším je aktivní ponor s jeskyní a s cca 200 m vzdálenou skupinou pramenů, která je považována za vývěr rozptýlený do sutí a aluvia na pokraji terénní deprese.
Evidováno je pouze několik drobných jeskyní s délkou do několika desítek metrů.
BOUŠE,
P.; MAREK, M. (2009). Kras Dyleňské hornatiny, s. 152. In: HROMAS, J. (ed.) et
al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany
přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN
9788087051177; 978-80-86305-03-5.