Kras Dyleňské hornatiny

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 110 Krasová a pseudokrasová území západních a středních Čech, karsologické jednotky 111 Krasová a pseudokrasová území tepelské jednotky.

V Dyleňské hornatině je kras vyvinut v pruzích krystalických vápenců. Jsou součástí metamorfovaného komplexu moldanubika Českého lesa na styku s dyleňským krystalinikem, tvořeným zde zejména rulami s polohami kvarcitů, erlánů a krystalických vápenců.

V okolí obcí Vysoká a Háj (Maiersgrun a Grafengrun) tvoří polohy krystalických vápenců několik paralelních řad protáhlých čoček v erlanech a pararulách. Jsou mocné nejvýše několik desítek metrů a sledují několik tektonických linií směrů S–J až SSV–JJZ. Hloubkový dosah odkrytých poloh čistých krystalických vápenců nepřesahuje 50 m. Tělesa jsou detailně provrásněná, v okrajích přechází do erlánů, drobné polohy a smouhy vápenců jsou zavrásněny i do okolních rul v decimetrových mocnostech.

Větší polohy čistých krystalických vápenců byly v 17.–20. století vytěženy pro místní výrobu vápna.

Ve vápencových tělesech a starých lomových jamách v okolí osady Háj jsou objevovány a odkrývány krasové jevy. Nejznámějším je aktivní ponor s jeskyní a s cca 200 m vzdálenou skupinou pramenů, která je považována za vývěr rozptýlený do sutí a aluvia na pokraji terénní deprese.

Evidováno je pouze několik drobných jeskyní s délkou do několika desítek metrů.

BOUŠE, P.; MAREK, M. (2009). Kras Dyleňské hornatiny, s. 152. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---