Krasová a pseudokrasová území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu.

Jednotka zaujímá západní část karsologického celku moldanubika a středočeského plutonu a táhne se v širokém pruhu od Českého Brodu na severu až k Horažďovicím a Sušici na jihu. Geograficky a geomorfologicky zahrnuje Benešovskou, Vlašimskou, Blatenskou pahorkatinu a západní část pahorkatiny Táborské.

Geologicky jsou základem jednotky hlubinné magmatity středočeského plutonu, převážně granity, granodiority, diority, gabra a syenity, na nichž leží řada hluboce zavrásněných nebo zlomy omezených reliktů jeho horninového pláště – ostrovní zóna. Jsou to denudační zbytky hornin proterozoika a staršího paleozoika, ovlivněné kontaktní metamorfózou z období hercynské orogeneze a magmatické intruze plutonu. Nejrozsáhlejšími ostrovy jsou sedlčansko-krásnohorský, mirovický, netvořicko-neveklovský a skupina ostrovů čerčanský, ondřejovský, choceradský a voděradsko-zvánovický. Mezi metamorfovanými sedimenty a vulkanity ostrovů vystupují také vápence staroprvohorního stáří. Na severu nasedají na středočeský pluton ještě zbytky platformních sedimentů permu blanického příkopu a denudační zbytky sedimentů české křídové pánve.

Karsologická jednotka krasových a pseudokrasových území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy se člení na krasové oblasti:
     K121 41 Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova
     K121 42 Kras čerčanského metamorfovaného ostrova
     K121 43 Kras mirovického metamorfovaného ostrova
a pseudokrasové oblasti (geomorfologické celky):
     P121 09 Vlašimská pahorkatina
     P121 10 Táborská pahorkatina (část)

Krasové jevy jsou vázány na tělesa metamorfovaných vápenců ostrovní zóny a představují kromě ojedinělých škrapových výchozů nepatrného rozsahu a lokálně omezených krasových hydrologických systémů také jeskyně a jejich malé systémy, známé zejména z ostrovů sedlčansko-krásnohorského, čerčanského a mirovického. Pseudokrasové formy – skalní převisy a výklenky se objevují především ve skalnatých údolních svazích Vltavy a Otavy, zařezávajících se do granitoidních hornin středočeského plutonu.

V jednotce je evidováno přibližně 30 krasových a 5 pseudokrasových jeskyní. K významným krasovým jeskyním se řadí především Divišova a Velikonoční s délkami více jak 100 m chodeb.

HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasová území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy, s. 237. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---