Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K31105

Kras travertinů Moravské brány u Přerova

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 310 Krasová a pseudokrasová území karpatské předhlubně, karsologické jednotky 311 Krasová a pseudokrasová území severní části karpatské předhlubně.

V místech, kde se jihovýchodní výběžek Tršické pahorkatiny Nízkého Jeseníku stýká západně a severozápadně od Přerova s Bečevskou bránou (Moravská brána), se ve vazbě na ostrůvky devonských vápenců, vystupujících ze spodnokarbonských sedimentů (kulmu) i z pokryvných neogenních sedimentů Karpatské předhlubně, vyskytuje několik kup a jim podobných poloh sladkovodních karbonátů – travertinů. Usadily se zde z vývěrů vápníkem bohatých vod v souvislosti s mladou tektonickou aktivitou v předpolí Karpat. Travertinové kupy u Tučína, Želátovic a v Přerově vznikly v některém z teplých období středního pleistocénu. Travertiny u Kokor, překrývající terasu řeky Moravy ve výšce 45–50 m nad dnešní nivou, jsou pravděpodobně staropleistocenní. I když lze předpokládat, že jejich karbonáty podlehly v následujícím období také zkrasovění, jeskyně z těchto lokalit známy nejsou. Jen ojediněle byly zjištěny kapsovité deprese na povrchu travertinových kup, v nichž se dochovala fosilní malakofauna a sporadicky i kosti pleistocenních obratlovců, jako na příklad u Tučína.


MORÁVEK, R. (2009). Kras travertinů Moravské brány u Přerova, s. 360. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.