Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 310 Krasová a pseudokrasová území karpatské předhlubně, karsologické jednotky 311 Krasová a pseudokrasová území severní části karpatské předhlubně, krasové oblasti K311 05 Kras travertinů Moravské brány u Přerova.
V místech, kde se jihovýchodní výběžek Tršické pahorkatiny Nízkého Jeseníku stýká západně a severozápadně od Přerova s Bečevskou bránou (Moravská brána), se ve vazbě na ostrůvky devonských vápenců, vystupujících ze spodnokarbonských sedimentů (kulmu) i z pokryvných neogenních sedimentů Karpatské předhlubně, vyskytuje několik kup a jim podobných poloh sladkovodních karbonátů – travertinů. Usadily se zde z vývěrů vápníkem bohatých vod v souvislosti s mladou tektonickou aktivitou v předpolí Karpat. Travertinové kupy u Tučína, Želátovic a v Přerově vznikly v některém z teplých období středního pleistocénu. Travertiny u Kokor, překrývající terasu řeky Moravy ve výšce 45–50 m nad dnešní nivou, jsou pravděpodobně staropleistocenní. I když lze předpokládat, že jejich karbonáty podlehly v následujícím období také zkrasovění, jeskyně z těchto lokalit známy nejsou. Jen ojediněle byly zjištěny kapsovité deprese na povrchu travertinových kup, v nichž se dochovala fosilní malakofauna a sporadicky i kosti pleistocenních obratlovců, jako na příklad u Tučína.
MORÁVEK,
R. (2009). Kras travertinů Moravské brány u Přerova, s. 360. In: HROMAS, J.
(ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.