Lažánecký žleb

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, krasové oblasti K230 12 Moravský kras.

Lažáneckým žlebem se nazývá bezvodé údolí táhnoucí se podél silnice z Jedovnic přes Lažánky do údolí Punkvy. Jde o hluboký paleokrasový (předmiocenní) žleb o délce cca 4,5 km. Nejvýše položené místo dnešního dna Lažáneckého žlebu s výškou 495 m se nazývá Převážka. Odtud údolí mírným spádem klesá západním směrem k Lažánkám do údolí Punkvy (305 m n. m.). Východně pak upadá do jedovnické kotliny (460 m n. m.). Lažánecký žleb tvoří hranici mezi severní (Suchdolské plošiny) a střední částí Moravského krasu (Rudická plošina).

Údolí Lažáneckého žlebu je vyplněno badenskými sedimenty, především jíly (tégly). Tato okolnost má velký význam pro řešení vzájemných vztahů krasových jevů a pro stanovení jejich stáří. Vrt vyhloubený v roce 1956 východně od Lažánek ukázal, že celková mocnost sedimentů je 137 m (kvartér 18 m, neogén 119 m). V blízkosti ústí žlebu do údolí Punkvy dosahují spodnobadenské sedimenty mocnosti 30,5 m. V roce 1996 byly proměřeny ve střední a západní části Lažáneckého žlebu příčné gravimetrické profily doplněné vertikálními elektrickými sondami.

Gravimetrické měření ukázalo, že i pod povrchem má údolí podobu úzkého kaňonu hlubokého zhruba 165 m (dno ve 308 m n. m.). V horní části je kaňon široký 40–75 m, při dně 20 m. Kaňon Lažáneckého žlebu je v těchto místech podobný soutěsce Dolní úzká v Suchém žlebu.

V Lažáneckém žlebu je evidováno přibližně 10 jeskyní.

Největší jeskyní je propasťovitá Svážná studna, která odvodňuje horní část Lažáneckého žlebu do Rudického propadání.

BALÁK, I. (2009). Moravský kras, s. 393-510. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---