Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K2301214

Lažánecký žleb

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, krasové oblasti K230 12 Moravský kras.

Lažáneckým žlebem se nazývá bezvodé údolí táhnoucí se podél silnice z Jedovnic přes Lažánky do údolí Punkvy. Jde o hluboký paleokrasový (předmiocenní) žleb o délce cca 4,5 km. Nejvýše položené místo dnešního dna Lažáneckého žlebu s výškou 495 m se nazývá Převážka. Odtud údolí mírným spádem klesá západním směrem k Lažánkám do údolí Punkvy (305 m n. m.). Východně pak upadá do jedovnické kotliny (460 m n. m.). Lažánecký žleb tvoří hranici mezi severní (Suchdolské plošiny) a střední částí Moravského krasu (Rudická plošina).

Údolí Lažáneckého žlebu je vyplněno badenskými sedimenty, především jíly (tégly). Tato okolnost má velký význam pro řešení vzájemných vztahů krasových jevů a pro stanovení jejich stáří. Vrt vyhloubený v roce 1956 východně od Lažánek ukázal, že celková mocnost sedimentů je 137 m (kvartér 18 m, neogén 119 m). V blízkosti ústí žlebu do údolí Punkvy dosahují spodnobadenské sedimenty mocnosti 30,5 m. V roce 1996 byly proměřeny ve střední a západní části Lažáneckého žlebu příčné gravimetrické profily doplněné vertikálními elektrickými sondami.

Gravimetrické měření ukázalo, že i pod povrchem má údolí podobu úzkého kaňonu hlubokého zhruba 165 m (dno ve 308 m n. m.). V horní části je kaňon široký 40–75 m, při dně 20 m. Kaňon Lažáneckého žlebu je v těchto místech podobný soutěsce Dolní úzká v Suchém žlebu.

V Lažáneckém žlebu je evidováno přibližně 10 jeskyní.

Největší jeskyní je propasťovitá Svážná studna, která odvodňuje horní část Lažáneckého žlebu do Rudického propadání.


BALÁK, I. (2009). Moravský kras, s. 393-510. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.